Jedna z nejzajímavějších věcí na Městském muzeu Kožlany je, že jeho příběh začíná ještě před vstupem do expozice. Sídlí totiž v někdejší školní budově z roku 1847. Dům, který sloužil místním dětem přibližně do první světové války a později v něm sídlila četnická stanice, dnes propojuje několik kapitol zdejších dějin.
Muzeum bylo v budově zřízeno v poválečném období a po rekonstrukci se v roce 1999 znovu otevřelo se stálou expozicí. Ta je rozložena do šesti místností a nabízí víc než pohled na život jednoho slavného rodáka. Kožlany představuje jako město s vlastními památkami, spolkovým životem, řemeslnou tradicí i stopami významných osobností.
Škola, která se stala muzeem
Historická budova není jen místem, kde jsou vystaveny exponáty. Je sama součástí vyprávění. Někdejší učebny připomínají dobu, kdy se zdejší děti učily v prostorách, které dnes slouží návštěvníkům poznávajícím minulost města. Samostatná část expozice se věnuje staré škole a doplňuje širší přehled historie a památek Kožlan.
Další místnostní témata vedou k místním spolkům a rodákům, k Edvardu Benešovi, hrnčířství a sochaři Václavu Levému. Díky tomuto rozvržení muzeum nesází na jediný příběh. Návštěva může začít u dějin města, pokračovat přes jeho obyvatele a řemeslníky a skončit u osobností, jejichž jméno přesáhlo hranice regionu.
Edvard Beneš a město jeho narození
Kožlany jsou rodištěm Edvarda Beneše, kterého město představuje jako svého rodáka a prezidenta. Jeho příběh má v muzeu vlastní část, ale není jediným klíčem k poznávání Kožlan. Právě zasazení Benešova jména vedle místních dějin ukazuje, že význam města netvoří jen známé osobnosti, ale také každodenní život jeho obyvatel, jejich práce a společenské zázemí.
Muzejní expozice tak může být zajímavá i pro ty, kdo přijíždějí především za historií Kožlan. Vedle části věnované Benešovi přibližuje také místní spolky a další slavné rodáky. Celek nabízí příležitost vnímat město nejen jako bod na mapě, ale jako místo, jehož identitu utvářely různé generace.
Hrnčířství, které vyrostlo z místní hlíny
Jedním z výrazných témat je hrnčířská tradice. Muzejní výklad ji spojuje s jílovými usazeninami v okolí Kožlan a připomíná, že zde pracovaly desítky domácích dílen. Hrnčířské mistry zaznamenává místní cechovní kronika už v roce 1710. Řemeslo tedy nebylo jen okrajovou činností několika jednotlivců, ale důležitou součástí života města.
Expozice ukazuje také základní kroky výroby: přípravu hlíny, vytáčení na hrnčířském kruhu a výpal. Zmiňuje i dědičné hrnčířské rody Hofmanů a Šubrtů. Díky tomu lze sledovat nejen hotový výrobek, ale i práci a znalosti, které se předávaly mezi generacemi. Kožlany tak poznáváme skrze řemeslo, jehož podobu ovlivňovala zdejší krajina i rodinné dílny.
Prakticky před návštěvou
Městské muzeum najdete na adrese Dr. E. Beneše 2 v Kožlanech. Aktuální otevírací dobu je vhodné ověřit přímo u muzea; kontaktovat jej lze na telefonních číslech +420 373 397 333 a +420 720 347 390 nebo e-mailem na muzeum.kozlany@seznam.cz. Kožlany leží přibližně pět kilometrů východně od Kralovic a 38 kilometrů od Plzně.
Pro návštěvníka, který chce poznat město v širších souvislostech, je muzeum příjemným zastavením: v jedné historické budově se tu setkává školní minulost, příběh prezidenta, místní hrnčířství i další kapitoly kožlanského života.