Cesta časem dlouhá stovky milionů let
Expozice Okna do pravěku patří k největším tuzemským muzejním přehlídkám věnovaným dávné minulosti. V prvním patře Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí ukazuje, jak se měnil život i krajina na území dnešní České republiky. Návštěvníci procházejí čtyřmi sály, které postupně představují prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory.
Nejde přitom jen o chronologický přehled zkamenělin. Expozice se snaží přiblížit také prostředí, v němž dávné organismy žily. Mořská dna, korálové útesy, močály, tropické pralesy, subtropická krajina i ledové stepi se zde střídají podobně jako jednotlivé kapitoly geologické historie. Přibližně 2 000 exponátů doplňují realistické modely pravěkých živočichů a názorné rekonstrukce.
Od nejstarších rostlin po prvohorní moře
Jedním z nejpozoruhodnějších exponátů je Cooksonia barrandei, kterou Národní muzeum označuje za nejstarší suchozemskou rostlinu světa. Její fosilie pochází přibližně z doby před 430 miliony let. V expozici připomíná okamžik, kdy se život začal výrazněji přesouvat z vody na pevninu.
Prvohorní část zavede návštěvníky také do světa trilobitů a dalších organismů, jejichž pozůstatky jsou spojeny s výzkumem Joachima Barranda. K vidění jsou drobné zkamenělé larvy i velké fosilie, nechybí obří amonit. Výjevy někdejších moří a pralesů ukazují, že česká krajina měla v minulosti podobu, kterou bychom dnes jen obtížně poznali.
Dinosaurus napadený žraloky
Druhohorní sál nabízí příběhy ze souše i z mořského prostředí. Mezi výrazné exponáty patří model mosasaura, mohutného mořského plaza. Pozornost přitahuje také Burianosaurus augustai, kterého muzeum představuje jako dosud jediného známého českého dinosaura.
Jeho rekonstrukce nezachycuje pouze podobu zvířete, ale i dramatický okamžik po jeho smrti. Tělo napadají žraloci, což připomínají stopy po jejich zubech nalezené na kostech. Právě podobné detaily dávají fosiliím další rozměr: nejsou jen němými pozůstatky, ale také stopami dávných událostí.
Sopečné Čechy a svět mamutů
Třetihorní sál připomíná období, kdy severní Čechy utvářela sopečná činnost a zdejší krajina měla subtropický charakter. Návštěvníci zde uvidí výjev útoku medvědopsů na lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďata. Modelová scéna pomáhá představit si prostředí, v němž se vyvíjeli savci dávno před příchodem člověka.
Poslední část expozice patří čtvrtohorám a střídání dob ledových a meziledových. K nejpůsobivějším exponátům náleží celá kostra srstnatého nosorožce a model mamuta s mládětem. Dostupnost mamutího mláděte se však může měnit, protože může být zapůjčeno pro speciální výstavu. I bez něj zůstává čtvrtohorní sál silnou připomínkou toho, že ledová krajina se kdysi rozkládala i v prostoru dnešních Čech.
Muzeum, které počítá s dětmi
Okna do pravěku nejsou založena pouze na vitrínách. Animace, haptické odlitky skutečných fosilií a interaktivní lavice s komiksovým výkladem zpřístupňují paleontologii i mladším návštěvníkům. Právě možnost některé tvary vnímat hmatem nebo si vývoj života prohlédnout názorně může pomoci dětem lépe pochopit časové měřítko pravěku.
Expozici doplňuje bezplatná aplikace Národní muzeum v kapse s navigací k exponátům a komentovanou prohlídkou. Muzeum připravuje také vzdělávací programy pro první i druhý stupeň základních škol a pro střední školy. Koncept expozice vznikal od roku 2008, intenzivní přípravy začaly v roce 2016 a veřejnosti se otevřela 23. listopadu 2021.
Historická budova je součástí Muzejního komplexu propojeného s Novou budovou podzemní chodbou. Objekt je bezbariérový a nabízí zázemí pro rodiny, včetně kočárků, přebalovacího pultu, dětského koutku, šatny, kavárny a obchodu. Podle aktuálních údajů muzea je expozice běžně přístupná denně od 10 do 18 hodin. Před cestou je ale vhodné ověřit aktuální režim, vstupné i případná kapacitní omezení na stránkách Národního muzea.