Jedním z nejsilnějších obrazů výstavy Czech Press Photo 2025 je pohled do práce horníků na dole ČSM-Sever na Karvinsku. Série Lukáše Kaboně z Deníku získala ocenění Fotografie roku a zachycuje nejen náročné povolání, ale také konec více než dvousetleté etapy hlubinné těžby v regionu. Právě v tom spočívá síla novinářské fotografie: konkrétní lidský příběh dokáže ukázat proměnu celé společnosti.
Od politiky po osobní příběhy
Výstava v Nové budově Národního muzea představuje téměř 800 vítězných a nominovaných fotografií z 31. ročníku soutěže. Mezinárodní sedmičlenná porota vybírala z 5 250 snímků, které přihlásilo téměř 300 fotografek a fotografů. Podle pořadatelů jde o rekordní účast v historii soutěže.
Návštěvníci se setkají s fotografiemi domácí i zahraniční politiky, společenských událostí, ekologie, sportu, kultury, každodenního života i dlouhodobých dokumentárních projektů. Mezi tématy se objevuje ekologická katastrofa s benzenem, volby do Poslanecké sněmovny, soužití lidí na česko-slovenské hranici nebo život hendikepovaných sportovců.
Vystavené práce zastupují všech devět soutěžních kategorií, speciální a partnerská ocenění, Fotografie roku i vybrané snímky soutěže Czech Photo Junior. Ročník 2025 se zároveň více otevřel evropským autorům. Novinkou byla cena Projekt Evropa a také kategorie Život v Česku, zaměřená na dlouhodobé fotografické výpovědi o současné společnosti.
Loučení s kariérou i fotbal s amputovanou končetinou
Rozmanitost témat dobře ukazují i další oceněné série. V kategorii Portrét, umění a kultura uspěl Martin Divíšek ze společnosti EPA s černobílými fotografiemi zachycujícími loučení české primabaleríny Nikoly Márové s kariérou. Série má osobní, komorní charakter a stojí na rozdílu mezi veřejnou rolí umělkyně a okamžikem, kdy se tato etapa uzavírá.
Ve sportovní kategorii zaujal Ray Baseley snímky ukrajinského fotbalového týmu Pokrova Lvov. Jeho hráči nastupují s amputovanou končetinou. Výstava tak sport neukazuje jen jako výsledek a soutěž, ale také jako prostor odhodlání, týmové spolupráce a návratu k aktivnímu životu.
Současné fotografie v budově s politickou minulostí
Zajímavý zážitek nepřinášejí pouze samotné snímky. Výstava se koná v budově, která je spojována s architektem Karlem Pragerem a patří k výrazným příkladům pražské poválečné architektury. Monumentální brutalistní prostor, travertinový sál a kamenné obklady vytvářejí působivé pozadí k fotografiím zachycujícím často velmi osobní nebo dramatické okamžiky.
Historie Nové budovy je přitom vrstevnatá. Nejstarší částí komplexu je bývalá Pražská burza peněžní a zbožní, dokončená v roce 1938 podle projektu Jaroslava Rösslera. V letech 1966 až 1973 prošla přestavbou a získala přístavbu navrženou Karlem Pragerem, Jiřím Kadeřábkem a Jiřím Albrechtem. Objekt později sloužil jako sídlo Národního shromáždění a od počátku 70. let do roku 1992 zde působila Sněmovna národů Federálního shromáždění. Po změně režimu v něm fungovala také vysílací studia Rádia Svobodná Evropa.
Architekturu doplňuje použití různých druhů kamene z tehdejšího Československa, mimo jiné hlinecké, tiské, pavlovské a kozárovické žuly nebo šluknovského syenitu. Návštěva výstavy tak může být zároveň krátkou lekcí z moderních dějin a architektury.
Výstava jako součást návštěvy muzea
Czech Press Photo 2025 je v Nové budově Národního muzea naplánována od 12. května do 30. listopadu 2026. Důležité je, že označení 2025 se vztahuje k ročníku soutěže, nikoli k roku konání výstavy. Do expozice se vstupuje Novou budovou na adrese Vinohradská 1 v Praze.
Podle aktuálních informací bývá otevřeno denně od 10 do 18 hodin. Výstava však může být krátkodobě uzavřena z technických důvodů; oznámeny byly například uzavírky na konci srpna a začátku září 2026. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální provoz na stránkách Národního muzea. Vstupné se podle pořadatele pohybuje od bezplatného vstupu pro děti do 15 let po plné vstupné 200 korun.
Návštěvu lze rozšířit o stálou expozici Dějiny 20. století ve stejném objektu. Ta prostřednictvím téměř tisícovky exponátů, dobových interiérů, audiovizuálních materiálů a interaktivních prvků přibližuje období od první světové války až po vstup České republiky do Evropské unie. Výstava novinářských fotografií tak přirozeně zapadá do širšího poznávání české minulosti i současnosti.