Na vrchu Na Vyhlídce nad Práchní se potkává krajina, historie i sklářské řemeslo. Místo, které po desetiletí ukrývaly náletové dřeviny, dnes znovu nabízí široký rozhled a také výraznou novinku: Modrou věž. Skleněný objekt vznikl jako připomínka zdejší tradice a stal se novou dominantou vyhlídky.
Výhled přes Lužické hory až k Ještědu
Vyhlídka leží na čedičovém vrchu Na Vyhlídce na okraji Práchně, která je součástí Kamenického Šenova. Při dobré viditelnosti odtud lze pozorovat Lužické hory, Ještědský hřbet, Jizerské hory, Ralsko i Bezděz. V dálce se někdy objeví také Krkonoše, jejichž viditelnost ovšem závisí na počasí a čistotě ovzduší.
Nejde o rozhlednu v běžném smyslu. Modrá věž nemá vyhlídkovou plošinu, ale stojí jako umělecká instalace přímo na vrcholu a dotváří atmosféru místa. K odpočinku slouží lavičky a podle dostupných informací také altán. Nejhezčí chvíle k návštěvě nabídne vyhlídka za jasného počasí, kdy vynikne nejen panorama, ale i modré odlesky skla.
Modrá věž spojuje sklo a krajinu
Instalace je společným projektem města Kamenický Šenov a studia Bystrodesign, za kterým stojí Dagmar Pánková a Leoš Smejkal. Oba mají vazbu na místní sklářskou školu, a objekt tak přirozeně navazuje na prostředí, v němž se sklo vyrábí a zpracovává po generace.
Při vzniku věže se využil vyřazený stožár, který dříve sloužil k osvětlení svahu někdejší lyžařské sjezdovky. Konstrukci doplňují panely s kovovým podkladem a deskami z modrého plochého skla. Skleněné části jsou navíc osvětleny LED světly zevnitř. Po setmění tak může objekt působit zcela jinak než ve dne.
Slavnostní odhalení se uskutečnilo 12. června 2026 v rámci festivalu Lustrfest. Událost zapadla do programu, který propojuje sklo, světlo, řemeslo a veřejný prostor. Modrá věž tak není jen ozdobou vrchu, ale také současným připomenutím identity Kamenického Šenova.
Vrch s restaurací i sjezdovkou
Dnešní název Na Vyhlídce není jediným jménem, které kopec v minulosti nesl. Dříve se mu říkalo Kraví hora nebo Chladný vrch. Už od roku 1861 zde stávala letní restaurace, oblíbený cíl výletů obyvatel okolí. Po požáru v roce 1979 však zanikla a obnovy se nedočkala.
Na východním svahu bývala také lyžařská sjezdovka. Průsek po ní je v terénu patrný dodnes a právě někdejší stožár z jejího osvětlení získal díky Modré věži nové využití. Obnova vyhlídky začala na jaře 2024. Místní dobrovolníci odstraňovali náletové dřeviny a vzrostlé stromy, které bránily výhledu. Impulzem byla iniciativa Osadního výboru Prácheň a dalších obyvatel.
Krátký okruh od Panské skály
Nejjednodušší začátek výletu představuje parkoviště u Panské skály, kde se nachází také turistické informační centrum. Městský okruh měří přibližně tři kilometry, je označován jako nenáročný a vrací se zpět na stejné místo. Trasa spojuje několik zajímavostí, takže vyhlídka nemusí být jediným cílem výpravy.
Výlet začíná u Panské skály, národní přírodní památky známé jako Varhany. Čedičové sloupce, vysoké až dvanáct metrů, vznikly sopečnou činností a svým pravidelným uspořádáním připomínají píšťaly. Pod skalním útvarem se nachází jezírko naplněné dešťovou vodou. V chráněném území je třeba respektovat návštěvní režim a nepřistupovat ke skále jako k běžnému lomu.
Okruh dále vede kolem Mariánského sloupu, kostela svatého Vavřince a pomníku obětem první světové války. K vyhlídce lze dojít také přímo z Práchně po chodníku k odbočce naproti Galerii Prousek.
Za vyhlídkou i za sklem
Návštěvu lze spojit s poznáváním Kamenického Šenova, historického střediska sklářství. V okolí působí několik sklářských provozů a studií, například Seifert broušené sklo, Bystrodesign nebo VINU. Některá místa nabízejí možnost nahlédnout do výroby, nakoupit skleněné výrobky nebo si vyzkoušet sklářské techniky. Dostupnost a program je však vhodné ověřit předem.
Vyhlídka na Práchni je tak zajímavá právě svou jednoduchostí: krátká procházka od známé Panské skály vede k obnovenému místu s výhledem, kde se minulost někdejšího výletního vrchu setkává s moderním sklářským uměním.