Dvě březí exmoorské klisny se v březnu 2026 staly prvními obyvatelkami nové pastevní rezervace u Košťálova. Na čtyřhektarové ploše v Českém ráji mají pomáhat s obnovou krajiny způsobem, který se obejde bez pravidelného sekání a rozsáhlých zásahů techniky. Jejich hlavním úkolem je pást se, sešlapávat porost a přirozeně rozrušovat půdní povrch.
Dvě klisny jako začátek většího projektu
Rezervaci založila ZO ČSOP Bukovina ve spolupráci s organizací Česká krajina. Vznik oznámili ochránci přírody 19. března 2026. Podle zakladatelů jde o sedmnáctou rezervaci velkých kopytníků v České republice a druhou lokalitu tohoto typu v Libereckém kraji.
První koně dorazili z milovické rezervace, která je v Česku největším a metodicky výchozím projektem tohoto druhu. Dvě klisny byly v době převozu březí, takže se počítalo s narozením hříbat a možným rozšířením stáda. Jak rychle se bude počet zvířat zvyšovat, však závisí na výsledcích pastvy, možnostech rozšíření plochy i na dalším vývoji projektu.
Příprava pastviny původně směřovala až k podzimu 2026. Práce se ale podařilo dokončit už během zimy, a koně tak mohli do Českého ráje dorazit dříve. Malá rezervace je od začátku zamýšlena jako postupně se rozvíjející místo, nikoli jako hotový areál s neměnným počtem zvířat.
Proč právě exmoorští poníci
Exmoorští poníci pocházejí z anglického Exmooru. Jde o odolné plemeno, které se dokáže pohybovat v přírodních podmínkách a spásat i méně výživnou vegetaci. V českých rezervacích se uplatňují jako přirození správci otevřené krajiny.
U Košťálova mají především omezovat expanzivní druhy trav a další rostliny, které mohou vytlačovat pestřejší vegetaci. Nejde přitom jen o množství spasené trávy. Koně porost místy sešlapou, vytvoří stezky nebo prachová koupaliště a jinde nechají vegetaci růst. Vzniká tak mozaika různě vysokých a různě narušených míst namísto jednolité travní plochy.
Takové prostředí může nabídnout více příležitostí rostlinám, hmyzu i dalším živočichům. Přirozená pastva velkých kopytníků se proto využívá jako nástroj podpory biodiverzity, obnovy půdy a lepšího zadržování vody v krajině. U nové košťálovské rezervace je však na konkrétní výsledky ještě brzy. Změny budou patrné postupně a jejich význam bude možné posoudit až díky dlouhodobému sledování.
Zkušenost z Milovic se přesouvá do regionů
Nejvýraznější českou zkušenost nabízí rezervace v Milovicích, založená v roce 2015. Na přibližně 350 hektarech tam vedle divokých koní žijí také zubři a pratuři. Podle organizace Česká krajina se po zavedení pastvy v lokalitě výrazně zvýšily počty některých vzácných květin a motýlů.
Košťálovský projekt je mnohem menší, přesto ukazuje, jak se princip velkých pastevních rezervací postupně šíří do dalších částí Česka. Pro Český ráj může být důležitý nejen jako nová přírodní zajímavost, ale také jako praktický pokus, jak pečovat o konkrétní biotop s pomocí zvířat. Na projektu spolupracuje místní ČSOP Bukovina, který se na Turnovsku a v Českém ráji věnuje ochraně biotopů i ohrožených druhů.
Co může čekat návštěvník
Rezervace leží v katastru Košťálova, přesná návštěvnická trasa, parkování ani místo určené k bezpečnému pozorování koní však zatím nejsou ve veřejných podkladech podrobně popsány. Není proto jisté, že je pastvina volně přístupná, a před cestou je vhodné ověřit aktuální informace u ČSOP Bukovina nebo obce Košťálov.
Pokud bude pozorování zvenčí možné, nejzajímavější nemusí být jen samotná zvířata. Smyslem rezervace je sledovat, jak se v dalších letech promění porost a zda se na ploše začne objevovat pestřejší život. Návštěvník tak neuvidí hotový výsledek, ale spíše začátek dlouhodobé obnovy krajiny.
Při případné návštěvě je důležité držet odstup, koně nekrmit a bez výslovného povolení nevstupovat do ohrady. Pastevní rezervace není zoologická zahrada – její hodnota spočívá právě v tom, že zvířata mohou co nejpřirozeněji ovlivňovat prostředí, v němž žijí.