Na okraji Odrlic stojí stavba, která na první pohled může působit jako nenápadná hospodářská budova. Ve skutečnosti jde o jednu z nejzajímavějších technických památek Hané. Třípodlažní sušárna chmele z konce 19. století se dochovala v neobvyklé podobě a zachycuje několik etap vývoje chmelařského řemesla.
Objekt v jihovýchodní části obce je zapsán jako nemovitá kulturní památka. Jeho význam spočívá také v konstrukci z nepálených cihel, která z něj podle památkových podkladů činí jednu z nejvyšších staveb tohoto druhu v českých zemích. Právě materiál, z něhož byla sušárna postavena, je ale zároveň důvodem, proč byla v minulosti tak zranitelná.
Sušárna mimo obytný statek
Vznik stavby souvisí s chmelařením Jana Staroštíka z Odrlic. Ten začal podle dostupných údajů pěstovat chmel v 80. letech 19. století. Sušárnu nechal přistavět k západní části stodoly, přesto byla řešena jako samostatná budova. Nešlo tedy o běžnou součást obytného statku, ale o specializované zařízení určené ke zpracování úrody.
Na její podobě je dobře patrné, jak důležitou roli hrálo proudění vzduchu. Původní sušení probíhalo bez umělého ohřevu. Chmel se rozprostíral na jednom ze tří dřevěných pater a vzduch procházel úzkými otvory v obvodových stěnách. Na západní fasádě se dodnes nacházejí charakteristické štěrbinové větrací otvory uspořádané ve třech řadách.
Nad severní částí střechy vystupuje větrací věž se žaluziovými otvory, označovaná jako humna. Právě tyto prvky dávají návštěvníkovi možnost představit si původní provoz: čerstvě sklizený chmel se rozprostřel v patrech a postupně vysychal díky přirozenému proudění vzduchu.
Jedna budova, dvě technologie
Odrlická sušárna je cenná tím, že nezůstala pouze svědectvím staršího způsobu zpracování. V roce 1928 do ní byla dodatečně vestavěna teplovzdušná technologie, takzvaný hvozd, umístěný v severovýchodním rohu objektu. Stavba tak zachycuje přechod od takzvané studené cesty k sušení pomocí ohřívaného vzduchu.
Podle památkářů jde o mimořádný příklad přizpůsobení původní sušárny na přirozené bázi pozdějšímu teplovzdušnému systému. Nejde proto jen o starou zemědělskou budovu, ale o názorný doklad toho, jak se v průběhu desetiletí měnila technika i požadavky na zpracování chmele.
Odrlice přitom patří do širšího příběhu chmelařství na střední Moravě. Za počátek novodobého pěstování chmele v oblasti Tršicka se uvádí rok 1861, kdy zde Hynek Floryk založil první chmelnici. Odrlická sušárna dokládá, že se tato zemědělská tradice rozšířila i do širšího hanáckého prostoru.
Z chátrající stavby k oceněné obnově
Ve druhé polovině 20. století objekt vyhořel a následná desetiletí mu nepřinesla potřebnou péči. Do zdiva z nepálených cihel zatékalo, západní stěna se vychýlila, chyběly stropní trámy a stavbu chránilo jen provizorní zastřešení. Sušárně hrozil zánik podobně jako mnoha jiným hospodářským stavbám, jejichž původní využití skončilo.
Zlom přišel v roce 2009, kdy objekt od původních majitelů získal spolek Aktiv+, dnes Hanácká aktivní společnost. Od roku 2011 následovaly záchranné práce: statické zajištění, obnovení stropů, nový vstup a stabilizace celého objektu. V roce 2014 byla dokončena nová valbová střecha a o rok později bylo možné odstranit podpěry, které držely vychýlenou západní stěnu.
Obnova stála více než tři miliony korun a podílely se na ní dotace, obec, sponzoři i dobrovolníci. Za záchranu památky získal spolek v roce 2015 ocenění Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii Záchrana památky.
Co si v Odrlicích prohlédnout
V přízemí vznikla stálá expozice věnovaná historii sušení chmele a samotné sušárně. Zamýšlená širší prezentace připomíná také pěstování a skladování chmele, vaření piva a zemědělskou techniku. Nejzajímavější je však samotná stavba: větrací štěrbiny, dřevěná patra a později vložené teplovzdušné zařízení společně vyprávějí příběh technologické proměny.
Sušárna se nachází na adrese Odrlice 4, 783 22 Senice na Hané. Protože aktuální návštěvní režim nemusí být stálý, je vhodné si před cestou ověřit možnost prohlídky u Hanácké aktivní společnosti nebo na obecním úřadě. Objekt se využívá také při místních akcích, například během hodových oslav. Při návštěvě lze výlet spojit s procházkou Odrlicemi a prohlídkou dalších prvků tradiční hanácké zástavby, například venkovských usedlostí čp. 6 a 7.