Nejzajímavější na opavské okružní třídě je, že ji nelze hledat na jediné ceduli ani projít po jednom širokém bulváru. Jde o širší urbanistický celek, který vznikl na místě někdejších hradeb a příkopů. Řetězec parků, ulic, paláců, škol a muzeí dnes obepíná jižní část historického centra a nabízí jednu z nejlepších cest, jak poznat Opavu v několika různých podobách.
Na rozdíl od vídeňské Ringstrasse není opavský okruh velkolepě jednotně komponovaný. Spíše představuje její umírněnější místní odraz. Přesto je z něj dobře patrné, jak se město v 19. století nadechlo k modernímu životu. Opava tehdy těžila ze svého postavení hlavního města rakouského Slezska a kolem historického jádra začaly vyrůstat reprezentativní stavby i upravené veřejné prostory.
Od hradeb k městským parkům
Opavské hradby a příkopy se odstraňovaly především mezi lety 1800 a 1838, městské brány následovaly v letech 1831 až 1836. Uvolněné místo se postupně proměnilo v nová náměstí, ulice a parky. Parkový pás vznikal v letech 1833 až 1855 po vzoru tehdejších vídeňských úprav. Dobové označení kiosky připomíná, že nešlo jen o dopravní prostor, ale také o místo pro odpočinek a společenský život.
Dnes do tohoto zeleného prstence patří například Dvořákovy sady, sady Svobody, Křížkovského sady, Smetanovy sady, sady U Muzea a Janáčkovy sady. Jejich podoba se liší, společně však vytvářejí příjemnou trasu, na níž se střídají klidná zákoutí, rušnější městské třídy a pohledy na historické budovy.
Trasa mezi paláci a institucemi
Vhodným začátkem procházky je Horní náměstí s věží Hláska. Odtud lze pokračovat historickým centrem k Dvořákovým sadům a dále přes sady Svobody a Masarykovu třídu směrem ke Smetanovým sadům a sadům U Muzea. Okruh se přirozeně propojuje s Komenského ulicí a dalšími místy, která připomínají někdejší význam Opavy.
Výraznou zastávkou je Obecní dům, kde expozice Cesta města přibližuje vývoj Opavy. V okolí se nacházejí také školní budovy, někdejší obchodní dům Breda a řada dalších veřejných i soukromých staveb. Právě jejich různorodost dává procházce smysl: vedle sebe tu lze vnímat architekturu úřadů, vzdělávacích institucí, měšťanských domů i reprezentativních sídel.
Nejvýraznější skupinu tvoří budovy spojené se Slezským zemským muzeem. Historická výstavní budova, Janottova vila, Grauerova vila, Hötzendorfův dům nebo palác Razumovských dokládají, že hradební okruh lákal šlechtu, podnikatele i další majetné obyvatele. Některé objekty dnes slouží institucím a nemusí být běžně přístupné, jejich průčelí však stojí za pozornost i při obyčejné procházce.
Opava jako město s metropolitní ambicí
Koncentrace reprezentativních staveb není náhodná. Po rozdělení Slezska v roce 1742 se Opava stala hlavním městem rakouského Slezska. Správní a politická role přinesla potřebu úřadů, škol a kulturních institucí odpovídajících významu města. Okružní třída tak není jen hezkým parkovým pásem, ale také dokladem období, kdy Opava hledala svou moderní tvář.
Procházku je možné rozšířit o Slezské divadlo, konkatedrálu Nanebevzetí Panny Marie, Ptačí vrch nebo paláce Blücherův a Sobkův. Tyto zastávky leží v historickém centru či v jeho těsné blízkosti a pomáhají poskládat příběh města od středověkého jádra až po reprezentativní 19. století.
Výhled z Hlásky a prodloužení do sadů
Na začátku nebo konci výletu se nabízí výstup na Hlásku. Přibližně šedesát metrů vysoká věž stojí přímo na Horním náměstí a za dobré viditelnosti umožňuje pohled směrem k vrcholkům Jeseníků. Výstupy jsou sezónní; pro rok 2026 jsou uváděny soboty od 2. května do 26. září. Před návštěvou je proto rozumné ověřit aktuální režim turistického informačního centra.
Kdo chce pokračovat dál, může zamířit do Městských sadů. Mimo vlastní okružní třídu tam stojí městské koupaliště z roku 1931, významný soubor funkcionalistických prvků. Areál byl poškozen povodní v září 2024 a jeho aktuální stav je vhodné před cestou ověřit. I bez návštěvy koupaliště však Městské sady představují přirozené zakončení výpravy městem, kde se bývalý hradební pás proměnil v zelené a kulturní zázemí Opavy.