Čtyři mláďata pod jedním párem rodičů – u supů mrchožravých jde o mimořádný výsledek. V Zoo Ostrava se v roce 2026 podařilo spojit dvě vlastní mláďata se dvěma adoptovanými a zkušený pár je přijal do společného odchovu. Neobvyklý příběh přitom nemusí zůstat jen v areálu zoologické zahrady. Většina čtveřice by mohla později zamířit do bulharské přírody.
Neobvyklá rodina vznikla postupně
Zoo Ostrava chová supy mrchožravé už několik desetiletí a v současnosti má dva páry. Jeden žije v chovatelském zázemí, druhý mohou návštěvníci pozorovat ve voliéře dravců nedaleko expozice Na Statku. Právě jeden z párů se od roku 2021 pravidelně rozmnožuje a má za sebou zkušenosti s péčí o potomstvo.
Obě samice letos snesly po dvou vejcích. U páru v zázemí probíhala inkubace přirozeně, zatímco vejce druhého páru museli chovatelé kvůli nedostatečně souvislému sezení odebrat do inkubátoru. Mláďata se pak líhla mezi 29. květnem a 14. červnem. Právě rozdílný věk se později ukázal jako výhoda při jejich spojování.
Nejprve chovatelé přidali k původním dvěma mláďatům třetího jedince. Když adopce proběhla bez problémů, rozhodli se vyzkoušet i přijetí čtvrtého. Výsledkem je skupina dvou vlastních a dvou adoptovaných mláďat, o která se pár stará společně. U mladých supů přitom nelze podobný postup považovat za samozřejmost. Mohou se navzájem napadat, vytlačovat slabšího jedince z hnízda nebo přidané mládě odmítnout.
Čtveřice se vyvíjí bez nutnosti střídání
V Ostravě však mezi mladými ptáky zavládla neobvyklá harmonie. Chovatelé je proto nemuseli v hnízdě střídat a všechna mláďata se podle zoo dobře vyvíjela. Postupně začala prozkoumávat okolí hnízda a dostala také identifikační čipy a kroužky. DNA testy odhalily, že ve skupině jsou tři samci a jedna samice.
Sup mrchožravý obvykle odchovává jedno až dvě mláďata. Čtyři jedinci pod jedním párem jsou proto v ostravských podmínkách skutečnou chovatelskou raritou. Důležitý ale není pouze jejich počet. Pro případný návrat do přírody má zásadní význam způsob, jakým vyrůstají.
Mláďata vychovávaná rodiči nebo pěstounským párem stejného druhu si osvojují přirozené chování a nejsou zbytečně fixována na člověka. To může být při vypuštění rozhodující. Samotné odchování ještě neznamená, že se pták v přírodě uplatní, přežije a jednou se zapojí do rozmnožování. Přirozený start však jeho šance zvyšuje.
Z Ostravy až do Východních Rodop
Zoo Ostrava v době zveřejnění informací jednala s koordinátorem chovu o tom, zda a kolik letošních mláďat bude možné vypustit. Předpokládalo se, že většina čtveřice posílí populaci v Bulharsku, nikoli však, že budou automaticky vypuštěna všechna. Konečné rozhodnutí tak závisí na chovatelském a ochranářském plánu.
Bulharsko patří k důležitým místům pro návrat druhu na Balkán. Ve Východních Rodopách se nacházejí poslední přirozené úkryty a významná hnízdní teritoria supa mrchožravého v této části Evropy. Ostravská zoo už v minulých letech poskytla k vypuštění pět přirozeně odchovaných supů mrchožravých. Všichni byli vysazeni právě v Bulharsku v rámci projektu Green Balkans.
Ostrava se na ochraně evropských supů podílí společně se zoologickými zahradami v Praze a ve Zlíně. V červnu 2026 tyto tři instituce uvedly, že dohromady poskytly k vypuštění 90 supů. Ostravská zoo z tohoto počtu připadá 38 jedinců čtyř druhů – kromě supa mrchožravého také orlosupů bradatých, supů hnědých a supů bělohlavých.
Nejmenší evropský sup má v krajině velkou úlohu
Sup mrchožravý je nejmenším evropským supem. Obývá suché otevřené krajiny jižní Evropy, ale také části Afriky, Malé a Přední Asie, Kavkazu a oblasti směrem k Indii. Neživí se pouze mršinami. Do jeho jídelníčku patří také vejce, ryby, plazi, hmyz a další drobní živočichové.
Je známý i schopností používat nástroje. Kamenem dokáže rozbíjet velká vejce ptáků hnízdících na zemi, například pštrosích. V přírodě má zároveň důležitou úklidovou funkci: odstraňováním těl uhynulých zvířat pomáhá omezovat šíření nemocí.
Celosvětově je druh veden jako ohrožený. Evropská populace za poslední desítky let výrazně poklesla a balkánská v minulosti až o 80 procent. Supy ohrožují otravy, nelegální odstřel, elektrická vedení, úbytek vhodného prostředí, pesticidy i krádeže vajec a mláďat.
Co mohou vidět návštěvníci Zoo Ostrava
Voliéra s návštěvníkům přístupným párem supů mrchožravých se nachází v části s voliérami dravců nedaleko expozice Na Statku. Samotný společný odchov čtyř mláďat však probíhá v chovatelském zázemí, takže není jisté, že je návštěvníci běžně uvidí.
Téma supů dobře zapadá do celkového charakteru ostravské zoo, která leží ve Velkém ostravském lese a jejíž areál doplňují botanické stezky. Otevírací doba, vstupné i program komentovaných setkání se mění podle sezony, před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální údaje přímo u zoo.