Na začátku roku 1879 se v plzeňské papírně rozzářila elektrická obloukovka Františka Křižíka. Nebyla to jen efektní technická novinka. V továrně byl nedostatek světla a špatné osvětlení se podle dobových podkladů podepisovalo také na zbarvení vyráběného papíru. Elektřina tak měla pomoci nejen lidem při práci, ale přímo kvalitě výroby.
Od první výroby k éře Piettů
Areál v dnešní Zahradní ulici začal vyrůstat na břehu Radbuzy 1. května 1871. Výroba papíru se rozběhla o dva roky později a v roce 1878 podnik převzal Ludvík Piette. Pod vedením jeho rodiny se papírna modernizovala a postupně získala významné postavení mezi papírenskými výrobci.
Právě Ludvík Piette si 6. listopadu 1878 objednal u Františka Křižíka elektrické osvětlení továrny. Papírna patřila k jednomu z prvních plzeňských podniků, které přešly od plynových lamp k elektrickému světlu. Později přibylo více obloukových svítidel a areál se zařadil k místům spojeným s počátky elektrifikace průmyslu v Plzni.
Vyráběl se zde mimo jiné papír se smrkovou vlákninou, hedvábný papír a jemné cigaretové papírky. Produkce nacházela odběratele také v zahraničí. Papírna fungovala více než sto let; přesný rok ukončení provozu se v dostupných podkladech liší, bezpečně lze ale říci, že její průmyslová éra skončila až po dlouhém provozu ve 20. století.
Cihly, litina a vysoký komín
Dochované jádro areálu patří k nejstarším průmyslovým lokalitám v Plzni. Památkovou ochranu získalo v roce 2013. Nejstarší budovy pocházejí z let 1871 až 1873, další důležitá výstavba následovala mezi lety 1884 a 1897. Celek je cenný nejen stářím, ale i zachovanou podobou průmyslové architektury poslední třetiny 19. století s novogotickými prvky.
Návštěvníka zaujme především režné cihelné zdivo, vysoká okna, litinové sloupy a ocelové nýtované či příhradové nosníky. Půdorys areálu vytváří přibližně dvě široká písmena U – jednu část tvořila papírna, druhou celulózka. Výraznou dominantou je tovární komín, připomínka provozu na parní pohon a jeden z nejvyšších cihlových komínů v Plzni.
Původní stroje se bohužel nedochovaly. Atmosféru někdejší výroby proto dnes zprostředkovávají hlavně samotné stavby, konstrukce a jednotlivé fragmenty. Před areálem leží také pískovcové balvany, které měly být součástí zařízení pro rozmělňování buničiny a starých hadrů používaných při výrobě papíru.
Nový život bývalé továrny
Proměna Papírny nezačala pouhým zakonzervováním historických budov. Část areálu se postupně otevřela kultuře, gastronomii a společenskému životu. Vznikly zde prostory pro koncerty, přednášky, výstavy a ateliéry. Mladší funkcionalistický expediční sklad z let 1929 až 1933 byl po rekonstrukci využit jako objekt nazvaný Brána a stal se prvním dokončeným revitalizovaným objektem nové Papírny.
Od roku 2021 pokračuje širší projekt, který počítá s postupnou přeměnou průmyslového území na městskou čtvrť. Plány zahrnují veřejná prostranství, služby, kulturní využití i bydlení. Jednotlivé etapy mají pokračovat v dalších letech, nejde tedy o dokončenou proměnu, ale o dlouhodobý proces, v němž se historické objekty postupně propojují s novou funkcí.
Prohlídka míst, kam se běžně nedostanete
Jednou z možností, jak poznat Papírnu podrobněji, je komentovaná prohlídka. Aktuálně uváděný termín připadá na sobotu 26. září 2026 od 10 hodin. Sraz má být před budovou Papírny na adrese Zahradní 2 v Plzni. Přibližně hodinová trasa má zavést návštěvníky také do běžně nepřístupných částí areálu a přiblížit historii, architekturu i plánovanou revitalizaci.
Součástí prohlídky má být rovněž přístup k cihlovému komínu. Uváděné vstupné činí 100 korun, před návštěvou je však vhodné ověřit, zda se termín, cena a organizační pokyny nezměnily. Při běžné návštěvě je třeba počítat s tím, že některé části areálu nejsou volně přístupné. Papírna tak nejlépe funguje jako místo, které lze objevovat postupně – při kulturní akci, v některém z otevřených provozů nebo právě během organizované prohlídky.