Největším překvapením Památníku Zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou je jeho šíře. Název připomíná román Karla Václava Raise, skutečná expozice však návštěvníka zavede také do světa horských řemesel, lidové kultury, ochotnického divadla, školství a hudby. Jádrem příběhu je Věnceslav Metelka, písmák, učitelský pomocník, muzikant a houslař, jehož osobností se Rais při psaní románu inspiroval.
Od literární památky k muzeu Pasek
Památník vznikl v roce 1958 v bývalé farní budově poblíž kostela sv. Václava. Za jeho vznikem stáli místní nadšenci a lidé, kteří muzeu věnovali rodinné památky. Původně měl připomínat především Metelku a literární souvislosti Raisova díla. Jak ale sbírky rostly, proměnil se v rozsáhlejší muzeum historie obce.
Vlastivědná část dnes sleduje Paseky nad Jizerou od 19. do poloviny 20. století. Přibližuje zdejší živnosti, průmysl, spolkový život i podobu každodenní práce v horské obci. Nejde přitom jen o řadu popisek a fotografií. Dva ruční tkalcovské stavy nebo soustružnická dílna s dřevoobráběcím soustruhem a nářadím z konce 19. století dávají tušit, jak vypadala práce před nástupem moderních technologií.
Metelkův odkaz a krkonošské houslařství
Věnceslav Metelka bývá označován za zakladatele krkonošské houslařské školy. Na jeho práci navázali další pasečtí houslaři a jejich žáci, později také představitelé rodů Pilařů a Špidlenů. Muzeum tak nesleduje pouze život jednoho mimořádného člověka, ale vývoj regionální tradice, která se předávala mezi generacemi.
Expozice Jak se rodí housle ukazuje stavbu nástroje od opracování dřevěného klínu až po hotové housle. Pomáhají k tomu trojrozměrné předměty, fotografie, texty a také krátký film věnovaný výrobě nástroje. Sbírka hudebních nástrojů navíc umožňuje porovnávat práci prvních paseckých houslařů s pozdějšími mistry.
Řemesla, betlém i škola pod horami
K výrazným exponátům patří pohyblivý betlém bratří Škrabálků z počátku 20. století. Je dokladem místního lidového umění a zároveň připomínkou toho, že tvořivost se v horských domácnostech neomezovala jen na praktickou práci. Na návštěvníka čeká také model horské vesnické školy v podobě, jakou mohly mít školy v 19. století. Právě prostředí podobných horských škol si mohou někteří vybavit i díky filmu Krakonoš a lyžníci.
Muzeum připomíná rovněž ochotnické divadlo. Po rekonstrukci se do expozice vrátila obnovená opona paseckých ochotníků, která byla dlouhá léta uložená ve stodole. Na schodišti pak menší výstava přibližuje cestu Buďárky. Po této historické trase přenášeli krkonošští budaři na Tanvaldsko a Jablonecko mléko, sýry, máslo, tvaroh i další výrobky. Podesta s vybavením pro sýrařskou výrobu ukazuje, jak náročné bylo takové zásobování horských oblastí.
Co nabídne návštěva v roce 2026
Stálé expozice doplňují v roce 2026 dvě výstavy. Výstava 130 let paseckého Sokola připomíná založení místní jednoty 25. července 1896 a sleduje její dějiny až do současnosti. Druhá výstava, Z muzejního depozitáře 2, představuje předměty spojené s domáckou prací a řemesly. Obě jsou podle aktuálního programu plánovány do 31. října 2026, před cestou je ale vhodné ověřit případné změny.
Památník prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 2017 až 2018 a znovu se otevřel v prosinci 2018. Za obnovu získala Správa Krkonošského národního parku třetí místo v soutěži Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku. Dnes objekt provozuje právě Správa KRNAP jako součást Krkonošského muzea. Pro návštěvníky jsou připraveny také audioprůvodce v angličtině, němčině a polštině.
Muzeum se nachází v Pasekách nad Jizerou, v krajině s výhledem na západní Krkonoše. Návštěvu lze spojit s prohlídkou sousedního kostela sv. Václava, procházkou mezi roubenými chalupami a výletem po okolí. Budova sice není plně bezbariérová a má několik schodišť, proto je při omezené mobilitě dobré domluvit se předem. Právě spojení muzea, historické obce a horské krajiny však dává místu zvláštní kouzlo: Paseky zde nejsou jen kulisou Raisova románu, ale živým regionem, jehož příběh lze číst v nástrojích, pracovním nářadí i stopách místního spolkového života.