Jen málokterá česká zoo nabízí tak pestrý výlet napříč krajinami, dějinami i geologií. Plzeňská zoologická a botanická zahrada v Lochotíně spojuje zvířecí expozice s rozsáhlými botanickými sbírkami a tematickými celky. Z horské řeky se tu můžete přenést do tropického pralesa, z tradičního statku do válečného krytu a od české krajiny až k ostrovům v Indickém oceánu.
Česká řeka od Šumavy k nížině
Jedním z nejzajímavějších míst areálu je expozice Česká řeka, která vznikla v roce 2008 u spodní opěrné zdi statku Lüftnerka. Její hlavní myšlenka je jednoduchá, ale působivá: návštěvník postupně prochází čtyřmi rybími pásmy řeky Úhlavy, od horského pstruhového úseku přes lipanové a parmové pásmo až k nížinnému pásmu cejnovému.
Úhlava pramení na Šumavě pod Pancířem a patří mezi pět řek, které protékají Plzní. Jednotlivá stanoviště proto nepředstavují jen ryby, ale také prostředí, v němž žijí. K vidění mohou být pstruzi, vranky, parmy, jelci, kapři, štiky nebo sumci, nechybí ani vydra říční a užovka podplamatá. Panely přibližují rovněž rybářství, rybníkářství a tradiční život rybáře. Expozice tak propojuje zoologii s botanikou a ukazuje, jak se s tokem řeky mění krajina i její obyvatelé.
Pod zemí se potkává válka s prvohorami
Silný zážitek čeká návštěvníky také v expozici Svět v podzemí pod Asijskou zahradou. Využívá bývalé vojenské kryty německé armády, jejichž podzemní pevnost vznikala v letech 1940 až 1941. Přestavba na návštěvnickou expozici trvala šest let a dokončena byla v roce 2012.
Hlavní štolový systém leží přibližně v hloubce sedmi až deseti metrů. Chodby dlouhé asi 145 metrů přibližují svět jeskyní, sklepů, studní, kanálů, podzemních řek i života v půdě. Součástí je také muzeum věnované historii Lochotína, někdejší Kodetově zahradě, vzniku plzeňské botanické zahrady a osobnosti Miroslava Vaňouska. Další část připomíná druhou světovou válku na Plzeňsku a začátky teraristiky.
Podle výkladu v expozici sahá geologická historie místa až do prvohor. Zdejší vrstvy mají připomínat dobu, kdy se v oblasti nacházely močály a tekoucí řeka, a dokládají ji nálezy rostlinných fosilií. Podzemí tak spojuje přírodní dějiny s moderní historií v prostoru, který původně sloužil zcela jinému účelu.
Lüftnerka připomíná život na venkově
Výraznou dominantou areálu je statek Lüftnerka, původně komplex viničních zemědělských budov. Rodina Lüftnerových jej koupila v roce 1841, později zde fungoval lihovar a ve 20. století krátce také školní statek. Od roku 2001 je objekt znovu součástí zoo.
Na statku se návštěvníci setkávají s tradičními domácími a hospodářskými plemeny. Patří mezi ně českomoravští belgičtí koně, české červinky, kozy, ovce, prasata, králíci, drůbež a holubi. Okolí doplňují staré odrůdy ovocných stromů, bylinková a okrasná zahrádka i ukázky zemědělských plodin. Lüftnerka je proto příjemným kontrastem k exotickým pavilonům a připomíná, že ochrana rozmanitosti se týká i domácích plemen a kulturní krajiny.
Madagaskar, Filipíny a království jedu
V tropickém pavilonu se nachází filipínská expozice a navazující celek Talarak. Zoo od roku 2008 podporuje stejnojmenné záchranné centrum na ostrově Negros. Filipínská část upozorňuje na kriticky ohroženého krokodýla filipínského, filipínské varany, vzácné vodní želvy, tropické motýly a mangrovový biotop s brakickou vodou. Podle údajů zoo ve volné přírodě přežívá méně než 500 těchto krokodýlů.
Jinou atmosféru má Madagaskarský pavilon, který vznikl v rekonstruované staré stodole. Nabízí denní i noční podobu ostrova a představuje například lemury, kaloně zlaté, křečky skákavé, bodlíny, plazy a madagaskarské cichlidy. Na jedovaté obyvatele planety se zaměřuje expozice Království jedu. Ta vznikla v roce 2015 přestavbou starších terárií a návštěvníkům přibližuje například kobru královskou, mambu černou, taipana černohlavého, křovináře němého nebo šípové žáby.
Botanická zahrada a stoletý příběh
Plzeňský areál nezůstává jen u zvířat. Expozice Svět sucha představuje rostliny nejsušších oblastí světa a doplňuje je o živočichy, jako jsou želvy, leguánci nebo sklípkan ze Sokotry. Tematické vitríny připomínají Madagaskar, Austrálii, Kapsko, Namibii, Mexiko, Saharu, Galapágy i ostrov Sokotra.
Historie zoo začala v roce 1926 v Doudlevcích. Po uzavření původního areálu v roce 1961 se zahrada o dva roky později přestěhovala na Lochotín, kde působí dodnes. Novodobá botanická zahrada zde vznikla v roce 1961 a část areálu leží na pozemcích někdejší Kodetovy zahrady. Od roku 1981 fungují zoologická a botanická zahrada jako samostatná instituce a po roce 1996 se postupně proměňovaly v zoogeograficky zaměřený biopark.
Rok 2026 přinese plzeňské zoo sté výročí založení. Hlavní oslava je plánována na 20. září 2026 v areálu zahrady a na lochotínském amfiteátru. Ať už ale přijedete v době výročních akcí, nebo mimo ně, největší předností místa zůstává možnost poznat během jednoho dne překvapivě mnoho podob přírody i historie.