Regionem.cz
Objevujte Česko

Z Poběžovic do africké buše. Plzeňská přednáška představí neklidný život Hanse Coudenhove-Kalergiho

Šlechtický rod spojený s Poběžovicemi proslul především Heinrichem, Mitsuko a Richardem Coudenhove-Kalergi. Přednáška v plzeňském historickém sklepení však připomene méně známého Hanse, který opustil západočeské panství, cestoval po Středomoří a později hledal nový život ve východní Africe.

2. září 2026, 07:11

Správa rodového panství, plavby na vlastní jachtě, hledání zlata i život v africké buši. Životní dráha Hanse Coudenhove-Kalergiho se výrazně vymyká běžné představě o šlechtici spojeném se západočeským zámkem. Jeho příběh představí přednáška Národního památkového ústavu v Plzni, která se uskuteční 7. září 2026.

Šlechtic, který zamířil daleko od Poběžovic

Hans Coudenhove-Kalergi se narodil v roce 1863 a zemřel roku 1925 v Zombě, tehdejším Nyasalandu, dnešním Malawi. Podle anotace pořadatele v letech 1893 až 1896 spravoval rodinné panství se sídlem na zámku v Poběžovicích. Současně podnikal cesty po Středozemním moři na vlastní jachtě.

Později se jeho život přesunul do jižní a východní Afriky. Pořadatel přednášky jeho tamní působení popisuje jako dráhu prospektora a zlatokopa. Hans měl nakonec žít v africké buši jako buddhistický poustevník. Podrobnosti a přesné časové pořadí těchto etap má přiblížit právě plzeňský výklad.

Jeho pobyt ve východní Africe dokládají také dochované dopisy. Jeden z nich byl v roce 1921 odeslán ze Zomby, z panství Glenbreck Estate. Další biografické záznamy ho spojují rovněž s okolím Mombasy a s Německou východní Afrikou, tedy územím dnešní Tanzanie. V pramenech se objevuje jako bývalý důstojník, prospektor a lovec velké zvěře.

Zapomenutý člen známého rodu

Poběžovice jsou s rodem Coudenhove-Kalergi spojeny od roku 1864. Ve veřejném povědomí se přitom nejčastěji připomíná Heinrich Coudenhove-Kalergi, jeho japonská manželka Mitsuko Aoyama a jejich syn Richard, pozdější zakladatel Panevropské unie. Hansův osud ukazuje další, méně známou podobu kosmopolitního prostředí, které se kolem rodu utvářelo.

Je důležité neplést si ho s Johannem Evangelistou Virgiliem Coudenhove-Kalergim, narozeným v roce 1893. Tento muž byl nejstarším synem Heinricha a Mitsuko a zároveň posledním majitelem poběžovického zámku. Po první světové válce se pustil do rozsáhlých stavebních úprav, které zachycují archivní dokumenty. Hans narozený roku 1863, o němž pojednává přednáška, zemřel v Africe už v roce 1925.

O Africe psal jako evropský aristokrat

Své zkušenosti Hans zachytil v knize My African Neighbours: Man, Bird, and Beast in Nyasaland, vydané v Londýně roku 1925. Publikace o 245 stranách obsahuje také obrazové přílohy a fotografie. Věnuje se místnímu obyvatelstvu, zvířatům i rostlinám a autor v ní vystupuje jako objevitel afrického prostředí.

Dnešní čtení této knihy však vyžaduje odstup. Odborná studie Radmily Švaříčkové Slabákové upozorňuje, že text odpovídá koloniálnímu diskurzu své doby. Afričané jsou v něm často popisováni paternalisticky, jako lidé, které je třeba vést, vychovávat a vzdělávat. Kniha tak není jen svědectvím o přírodě a cestování, ale také dokladem způsobu, jakým evropští návštěvníci tehdy na Afriku nahlíželi.

Přednáška v historickém sklepení

Výklad povede Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., ředitel Národního památkového ústavu na zámku v Českém Krumlově, člen Českého národního komitétu ICOMOS a vysokoškolský pedagog. Akce je první přednáškou podzimní části cyklu Minulosti kolem nás, který propojuje regionální dějiny s památkovou péčí, archeologií, technickými památkami a kulturní krajinou.

Setkání se koná v pondělí 7. září 2026 od 16 hodin do 17.30 v historickém sklepení domu U Zlatého slunce, kde sídlí plzeňské pracoviště NPÚ, na adrese Prešovská 7. Vstup je volný. Protože se přednáška uskuteční ve specifickém prostoru s omezenou kapacitou, vyplatí se před cestou ověřit u pořadatele aktuální informace o případné rezervaci.

Téma lze spojit také s výpravou do Poběžovic. Tamní zámek a rodinné archivní materiály připomínají různé kapitoly historie Coudenhove-Kalergiů, včetně pozdějších přestaveb a neobvyklé klece pro medvěda. Režim návštěvy zámku je však vhodné ověřit samostatně. Plzeňská přednáška tak může být zajímavým začátkem pro poznávání méně známých vazeb mezi západočeským regionem a koloniálním světem východní Afriky.

Další objevy v okolí