Věžový vodojem v Heřmanově Huti dnes slouží jako rozhledna. Pivovarský vodojem v areálu Plzeňského Prazdroje připomíná maják a čtyřicet metrů vysoká stavba v Chlumčanech působí spíše jako promyšlená architektura než jako běžné technické zařízení. Právě podobné příklady ukazují, že vodojemy nebyly jen nádržemi na vodu. Výrazně se zapisovaly do podoby obcí, průmyslových areálů i celé krajiny.
Historickému, architektonickému a technickému významu těchto staveb se bude věnovat přednáška, která se uskuteční v pondělí 21. září 2026 od 16 hodin v sídle Národního památkového ústavu v Plzni. Program je součástí podzimního cyklu Minulostí kolem nás a vstup je volný.
Více než sedmdesát vodojemů v kraji
Podle pořadatelů se na území dnešního Plzeňského kraje v minulosti nacházelo více než 70 věžových vodojemů. Stály ve městech i na venkově, u pivovarů, továren, zemědělských podniků a železničních tratí. Každý z nich souvisel s konkrétní potřebou: s růstem obce, rozvojem průmyslu, zásobováním provozu nebo zajištěním vody pro lokomotivy a železniční areály.
Věžový vodojem měl přitom důležitou technickou úlohu. Nádrž umístěná ve výšce vytvářela tlak ve vodovodní síti a zároveň poskytovala zásobu pro dobu zvýšené spotřeby nebo krátkodobého výpadku dodávky. Tento princip se uplatňuje i dnes. Ve Zruči-Senci byl v roce 2014 uveden do provozu moderní věžový vodojem s užitným objemem 300 metrů krychlových, který pomáhá vyrovnávat tlakové poměry a stabilizovat zásobování.
Od dřeva k železobetonu
Výzkumný projekt Věžové vodojemy – identifikace, dokumentace, prezentace, nové využití shromáždil rozsáhlé informace o těchto stavbách. Projekt vedený Robertem Kořínkem vznikl v programu NAKI II na období 2018 až 2022 a zaměřil se nejen na evidenci objektů, ale také na jejich historickou, architektonickou, konstrukční a technologickou hodnotu. Oficiálně byl ukončen v roce 2023, prezentace tématu a rozvoj databáze však pokračují.
Na českém území se dochovaly vodojemy dřevěné, ocelové, zděné i betonové. Některé dosahují výšky přes 70 metrů a jejich nádrže pojmou tisíce kubických metrů vody. Rozdílná konstrukce přitom často odráží dobu vzniku i prostředí, v němž vodojem sloužil. Jinak vypadal objekt u železnice, jinak nádrž pro městskou vodovodní síť a jinak vodojem v průmyslovém nebo pivovarském areálu.
Tři výrazné příklady z Plzeňska
Vodojem Plzeňského Prazdroje vznikal přibližně v letech 1904 až 1907, přičemž počátek výstavby není v dostupných podkladech zcela jistý. Stavba se stala výraznou dominantou pivovaru a její nádrže zpřístupňuje spirálová rampa. Jako architekt je uváděn Adam Hucl. Vodojem byl součástí rozsáhlejší modernizace pivovaru po roce 1900, kdy zde vzniklo také nové technické zázemí a elektrárna se secesní výzdobou.
V Heřmanově Huti–Dolních Sekyřanech se nachází jeden z nejstarších dochovaných věžových vodojemů na českém území. Dokončen byl v roce 1909, měří 15,4 metru a postavila jej pražská firma Hrůza & Rosenberg. Sloužil pro potřeby pivovaru ve Vlkýši. Celý objekt je železobetonový. Nádrž o objemu 35 metrů krychlových spočívá na šestici šestibokých pilířů a dalších podpěrách kolem středového dříku, který zároveň ukrýval potrubí a fungoval jako průlezná šachta.
Voda se kvůli nestálé kvalitě nepoužívala přímo k vaření piva. Po vyřazení z provozu však vodojem dostal nový život jako rozhledna. Schodiště bylo umístěno vně stavby, protože původní středový dřík byl příliš úzký. Z plošiny se podle dostupných údajů otevírají výhledy například směrem k Brdům nebo hradu Radyni. Konverze získala titul Stavba roku Plzeňského kraje 2011 v kategorii sportovních a volnočasových staveb.
Jiný charakter má vodojem jihozápadně od Chlumčan, v areálu Chlumčanských keramických závodů. Čtyřicet metrů vysoká stavba kruhového půdorysu kombinuje kamenný sokl, vysoký dřík z režného cihelného zdiva, rozšířenou válcovou nádrž a zvoncovitou střechu s lucernou. Pravidelná okna, římsy, pilastry, vikýře a další členění fasády dokazují, že i průmyslový vodojem mohl být navržen jako výrazná architektonická součást areálu.
Přednáška v historickém sklepení
Přednáška se uskuteční od 16:00 do 17:30 v historickém sklepení domu U Zlatého slunce na adrese Prešovská 7 v Plzni. Cyklus NPÚ je určen odborné i široké veřejnosti a propojuje regionální dějiny s památkovou péčí a kulturní krajinou.
Heřmanova Huť navíc nabízí možnost poznat věžový vodojem přímo v terénu, tentokrát v podobě vyhlídky. U objektu ovšem není v dostupných podkladech uveden aktuální režim vstupu, proto je vhodné si před návštěvou ověřit přístup u obce nebo provozovatele. U vodojemů Plzeňského Prazdroje a Chlumčanských keramických závodů zase není potvrzena běžná veřejná přístupnost. I pohled zvenčí však připomíná, jak důležitou stopu zanechaly tyto stavby v průmyslové historii Plzeňska.