V plzeňské zoologické zahradě se 22. června 2026 narodila trojčata nosálů bělohubých. Jde o první mláďata tohoto druhu v novodobé historii zahrady – a také o překvapivě rychlý výsledek nově sestaveného chovného páru. Samec dorazil na podzim 2025 ze Zoo Magdeburg, samice ze Zoo Vídeň.
Rodina zatím zůstává v sousedství expozice pand červených. Chovatelé do jejího klidu zasahují jen minimálně, protože samice mláďata pečlivě chrání. Jejich pohlaví proto v době poslední informace nebylo určeno a návštěvníci nemusí mít jistotu, že všechna tři mláďata při procházce areálem uvidí.
Návrat druhu po několika desetiletích
Nosál bělohubý, odborně Nasua narica, není v Plzni úplným nováčkem. Zahrada jej chovala už od 60. do 80. let 20. století. Poté se v expozicích na dlouhou dobu objevil spíše nosál červený. Současná rodina tak znamená návrat bělohubých nosálů po několika desetiletích a zároveň důležitý chovatelský úspěch.
O to nečekanější je načasování narození. Samice byla v dubnu nalezena s několika tržnými ranami, byla ošetřena a dočasně oddělena od samce. Po zahojení se oba nosálové znovu spojili. Chovatelé původně s odchovem v roce 2026 nepočítali, mimo jiné kvůli nízkému věku samice. Zoo předpokládá, že zranění mohlo souviset s intenzivním obdobím námluv, jde však o chovatelský odhad, nikoli o potvrzený závěr.
Velký dub nebude jen ozdobou
Nová expozice vzniká nad výběhem hřivnatých vlků. Právě tam se má nosálí rodina později přestěhovat, až mláďata zesílí a získají větší jistotu při šplhání. Přesný termín dokončení ani stěhování zoo neuvedla.
Dominantou připravovaného výběhu bude obrovský dub. Pro nosály představuje mnohem víc než atraktivní prvek pro návštěvníky. Tito savci jsou aktivní ve dne, jsou všežraví a výborně šplhají. Strom jim proto nabídne možnost využívat prostor také ve výšce a přiblížit se přirozenému způsobu pohybu. Samice s mláďaty navíc obvykle žijí ve skupinách, zatímco dospělí samci bývají spíše samotářští.
Nosál bělohubý patří do čeledi medvídkovitých, stejně jako mývalové nebo pandy červené. Jeho protáhlý čenich, pruhovaný ocas a obratný pohyb v korunách stromů z něj dělají zvíře, které může zaujmout děti i dospělé – zvlášť v expozici, jež nebude stát jen na pohledu z úrovně země.
Zoo ve svém jubilejním roce
Příchod trojčat zapadá do významného období celé zahrady. Zoo Plzeň si v roce 2026 připomíná sto let od založení. Začínala v roce 1926 v Doudlevcích, na dnešní lochotínské místo se definitivně přestěhovala na podzim 1963 a od roku 1981 funguje jako samostatná instituce společně s botanickou zahradou. Hlavní jubilejní oslavy jsou podle kalendáře naplánovány na 20. září 2026.
Areál o rozloze 21 hektarů spojuje zoologické expozice s botanickými sbírkami. Návštěvníci zde najdou například žirafy, nosorožce, lvy, tygry, medvědy, tučňáky, plameňáky nebo klokany. K odpočinku a dalšímu poznávání slouží také arboretum, vodní plochy, statek Lüftnerka a v sezoně DinoPark, který byl v Plzni otevřen jako první v České republice.
Na návštěvu ano, na jisté setkání ne
Zoo Plzeň v ulici Pod Vinicemi je otevřená každý den v roce. Aktuální otevírací dobu, ceny vstupného i provoz DinoParku je ale vhodné před cestou ověřit, protože se mění podle sezony. V areálu jsou restaurace Kiboko a Lüftnerka i další občerstvení a během roku se konají komentovaná krmení, sokolnické ukázky a další programy.
Pokud bude cílem výpravy právě nosálí rodina, vyplatí se počítat s trochou trpělivosti. Mláďata mohou být ukrytá a jejich matka je chrání. Odměnou však může být pohled na zvířata, jejichž návrat do Plzně dostal v jubilejním roce velmi konkrétní podobu – tři malá nosálí mláďata a připravovaný výběh, kterému bude vévodit velký dub.