Žirafy, zebry a gepardi jsou jen začátek. Africké expozice v Zoo Plzeň představují mnohem širší svět – od otevřené savany přes africké lesy až po noční pavilon a ostrovní přírodu Madagaskaru. Právě tuto rozmanitost připomene Africký den, který se v areálu uskuteční v sobotu 29. srpna 2026.
Program spojí zábavu s poznáváním. Dvakrát během dne vystoupí skupina Emongo, a to v 10:30 a 14:30. Děti i dospělí si budou moci vyzkoušet bubnování, poslechnout africké pohádky, vyrobit si masku a zajít na komentovaná krmení. Součástí dne bude také soutěžní stezka nazvaná „Africké Galapágy v ohrožení!“, která upozorní na ochranu ptáků ostrovů São Tomé a Príncipe.
Od savany k africkému pralesu
Plzeňská africká část není jedním izolovaným výběhem. V savaně s napajedlem lze pozorovat například zebry bezhřívé, vodušky červené, pštrosy dvouprsté, nyaly, žirafy Rothschildovy, buvolce, kudu, prasata savanová nebo gepardy súdánské. Podoba expozice má návštěvníkům přiblížit prostředí, v němž se zvířata přirozeně setkávají u vody.
Zajímavou součástí je také zdejší zeleň. U napajedla rostou obilniny afrického původu, u žiraf pak užitkové a léčivé rostliny spojované s africkým kontinentem. Botanická složka tak není pouhou kulisou, ale doplňuje představu o jednotlivých biotopech.
Africký pavilon nabízí pohled do zázemí kopytníků a představuje také damany, želvy nebo podzemní hlodavce. Rypoši lysí zde žijí v kolonii s pozoruhodnou společenskou strukturou. Jejich podzemní systém může dohromady měřit několik kilometrů a jednotliví členové kolonie v něm mají rozdílné úkoly.
V afrických lesních expozicích čekají návštěvníky například guerézy angolské, hrošíci liberijští, pelikáni rudohřbetí, jeřábi královští nebo kladivouši afričtí. Zoo uvádí, že se zde pravidelně rozmnožuje většina chovaných druhů, včetně některých ohrožených ptáků.
Noční Afrika za denního světla
Pavilon Tajemný noční i denní svět Afriky umožňuje pozorovat živočichy, kteří jsou aktivní hlavně po setmění, během běžné návštěvy zoo. K vidění jsou například hrabáči, komby, lišky kapské, šakali čabrakoví, hlodavci, letouni, primáti a plazi. Od roku 2021 tu žijí také promyky bažinné, které se v českých zoologických zahradách znovu chovají po dlouhé přestávce.
Pavilon vznikl přestavbou někdejšího domu šelem a otevřen byl v roce 2001. Je věnován zoologovi Josefu Vágnerovi, stejně jako pergola u pavilonu zeber a antilop. Ta je pozoruhodná i tím, že jde o první samostatný pavilon v historii plzeňské zoo postavený jako novostavba na volném prostoru.
Madagaskar: ostrov s vlastním příběhem
Samostatnou kapitolu představuje Madagaskar. Pavilon vznikl rekonstrukcí staré stodoly a připomíná odkaz ochránce přírody Geralda Durrella. Návštěvníci zde uvidí několik typů madagaskarských prostředí, lemury, plazy, želvy paprsčité a pavoukovité nebo kaloně zlaté.
Právě kaloni zlatí patří k nejvýraznějším ochranářským tématům expozice. Jde o kriticky ohrožený druh z ostrova Rodrigues. Plzeňská skupina vznikla spojením zvířat odchovaných v Zoo Olomouc s jedinci, které do Plzně přivezla Lee Durrellová. V Ostrově lemurů se lemuři kata pohybují volně mezi návštěvníky. Do této části se však nesmí vstupovat s jídlem a pitím, zvířata se nesmějí krmit ani dotýkat.
Rodinný program s přesahem
Soutěžní stezka bude otevřená od 10:00 do 15:30 a nabídne deset zastavení. V 15:30 je naplánováno losování výherců v cíli; podle zoo čeká drobná odměna na všechny účastníky. Téma ostrovních ptáků připomene, že ochrana přírody se netýká jen velkých savců, ale také nenápadných a často přehlížených druhů.
Zoo Plzeň se africkým zvířatům věnuje systematicky už desítky let. Výrazný rozmach chovu afrických kopytníků začal v polovině 70. let, dnešní členění areálu podle světadílů a zoogeografických oblastí pak souvisí s generální koncepcí schválenou v roce 1996. Zoo byla založena roku 1926 v Doudlevcích, v současném areálu na Lochotíně působí od roku 1963.
Africký den tak může být příležitostí projít část zahrady jinak než při běžné návštěvě. Areál v ulici Pod Vinicemi je v letní sezoně otevřen od 8:00 do 19:00, pokladny zavírají o hodinu dříve. Přijet lze tramvají číslo 4 na zastávku Zoologická zahrada, autem pak k dolnímu vstupu. Zoo a botanická zahrada tvoří jeden celek bez samostatného vstupného do botanické části, takže během jediného dne lze spojit pozorování zvířat s poznáváním rostlin a jejich prostředí.