Řeknete-li v Plzni vošouch, místní si pravděpodobně představí bramborák. Regionální název se používá především na Plzeňsku, Klatovsku a Šumavě. Základ je prostý: syrové nastrouhané brambory, vejce, mouka, česnek, majoránka, sůl a pepř. Rozdíl oproti běžné představě o bramboráku ale často spočívá v místní tradici a v tom, co právě nabízela spíž.
Bramborák, který má v Plzni vlastní jméno
Vošouchy se smaží na pánvi dozlatova a podávají se jako samostatné jídlo nebo s jednoduchou přílohou. V některých rodinách se do těsta přidává uzenina, uzené maso, škvarky, houby či kysané zelí. Na části Plzeňska se objevuje také mleté maso, někdy dokonce v poměrně výrazném množství vůči bramborám.
Neexistuje přitom jediný závazný recept. Někdo brambory strouhá najemno, jiný nahrubo, někde se přebytečná voda slévá a škrob se vrací do těsta, jinde se pracuje s řidší směsí. Jedna z regionálních variant počítá s hrubě nastrouhanými a scezenými bramborami, trochou mléka, moukou, vejcem, česnekem a majoránkou. Výsledkem jsou placky s výraznou bramborovou chutí a křupavým povrchem.
Od smažené placky k bramborové buchtě
Stejný základ lze připravit i jinak než na pánvi. Západočeská lidová kuchyně zná bramborová a moučná jídla pečená vcelku na plechu, která se po upečení krájela na čtverce nebo obdélníky. V různých oblastech pro ně existovala různá označení, například bác, toč, bacán nebo cmunda.
Do této širší skupiny lze zařadit také bramborovou buchtu s gothajem. Její těsto se připravuje z vařených brambor, hrubé mouky, mléka, vajec, oleje a droždí. Dochucuje se česnekem, majoránkou, pepřem a solí, doplňuje salámem nakrájeným na kostičky a peče se v pekáči. Na rozdíl od vošouchů tak nevznikají jednotlivé tenké placky, ale měkké, syté jídlo, které se dá snadno rozdělit mezi více strávníků.
O tomto pokrmu se někdy píše jako o tradičním jídle západních Čech. Opatrnější je vnímat ho jako recept uváděný v regionálním prostředí, nikoli jako přesně doložený pokrm, který by se připravoval v každé domácnosti celého kraje.
Kuchyně, která počítala s tím, co bylo po ruce
Vošouchy dobře zapadají do obrazu starší venkovské stravy na Plzeňsku. Brambory, mouka, vejce, česnek a bylinky byly dostupné suroviny, které dokázaly zasytit i bez velkého množství masa. To se na jídelní stůl dostávalo spíše při poutích, posvíceních a velkých svátcích. Uzenina nebo škvarky proto mohly obyčejné bramborové jídlo proměnit ve slavnostnější nebo vydatnější variantu.
Důležitou roli hraje také kysané zelí. K vošouchům se hodí jako příloha, může se však stát i součástí samotného těsta. Jeho nakyslost vyvažuje mastnější a česnekovou chuť smažených bramborových placek i pečené buchty s gothajem.
Za křimickým zelím do Plzně
Pokud chcete plzeňské chutě poznat i mimo vlastní kuchyň, zajímavou zastávkou jsou Křimice, dnes městská část Plzně. Právě zde má dlouhou tradici pěstování a zpracování zelí. Rodina spojená se Zelárnou Forejt uvádí počátky hospodaření v Křimicích v roce 1926. Po poválečném přerušení se k tradici vrátila v 90. letech a v roce 2018 vybudovala novou zelárnu s podnikovou prodejnou.
Zelí se pěstuje v údolí řeky Mže a dále se zpracovává na kysané zelí i zelné saláty. K dostání bývá také zelná šťáva a varianty s křenem, řepou, mrkví nebo paprikou. Kvašení probíhá přirozenou cestou, při nakládání se používá sůl a kmín. Sortiment je tak vhodný nejen jako příloha k vošouchům, ale i jako jedlý suvenýr z návštěvy Plzně.
Pro rok 2026 zelárna avizuje další sezonu prodeje krouhaného zelí od 14. září. Protože termín i prodejní režim mohou ovlivnit sklizeň a aktuální provoz, vyplatí se cestu předem ověřit přímo u provozovatele. Zelárna Forejt sídlí v Chebské ulici v Plzni-Křimicích.
Plzeň na talíři
Vošouchy dnes nemusí být běžnou položkou jídelních lístků, přesto patří k pokrmům, které pomáhají rozumět místnímu charakteru. Restaurace U Gigantu v Doudlevcích byla v minulosti spojována s receptem na vošouchy, její aktuální nabídka však tyto placky ani bramborovou buchtu s gothajem neuvádí. Návštěvu lze proto chápat jako možnost ochutnat současnou českou kuchyni, nikoli jako jistotu těchto konkrétních jídel.
Nejlepší způsob, jak vošouch poznat, může být nakonec docela prostý: nastrouhat brambory, přidat česnek a majoránku, usmažit první placku a podle ní upravit těsto. S křimickým zelím na talíři pak vznikne jídlo, které spojuje každodenní domácí vaření, regionální názvosloví i živou plzeňskou tradici.