Nejde o běžnou prohlídku zámeckých pokojů. Hraný program Jak se pan Petr Vok na Třeboň stěhovati ráčil zavádí návštěvníky do Zámecké lékárny v Březanově ulici, do historického domu spojeného s posledním Rožmberkem. Právě zde se v příběhu odehrávají přípravy na uložení rozsáhlé rožmberské knihovny, obrazárny a kunstkomory.
Třeboň jako nové sídlo posledního Rožmberka
Petr Vok si Třeboň zvolil za své sídelní město v roce 1602. Nepřesunul se sem sám, ale s celým dvorem a také s majetkem, který k životu významného šlechtického rodu patřil. V následujících letech proto vznikal v blízkosti zámku samostatný dům určený pro knihy, obrazy, archiv a další sbírky.
Podle jednotlivých historických podkladů se jeho vznik datuje do období mezi lety 1604 a 1608. První knihy se sem stěhovaly v letech 1607 a 1608. Dům byl navíc stavebně propojen se zámkem tak, aby k němu vedl přístup z pokojů Petra Voka i z reprezentačních prostor. Renesanční palác tak nebyl jen skladištěm cenností, ale důležitou součástí panovníkova a šlechtického zázemí.
Rok 1608 a starosti s tisíci svazků
Děj hrané prohlídky se soustředí na praktickou stránku celého přesunu. Knihy bylo nutné roztřídit, zaevidovat a uložit, stejně jako připravit dům na příjezd jeho významného obyvatele. Návštěvníci sledují práci služebnictva i lidí, kteří měli o cenné sbírky pečovat. Nechybí přitom drobné konflikty, nervozita ani atmosféra domácnosti očekávající příjezd svého pána.
Jednou z ústředních postav je Václav Březan, kronikář, archivář a knihovník Petra Voka. Právě jemu připadla náročná úloha přestěhovat rožmberský archiv a knihovnu z Českého Krumlova do Třeboně. V letech 1602 až 1608 sestavil také čtyřsvazkový systematický katalog knihovny. Ten se dochoval ve Švédské královské knihovně a dnes představuje cenný pramen k poznání někdejší sbírky.
Rožmberská knihovna patřila k nejvýznamnějším šlechtickým knihovnám své doby. Obsahovala přibližně 10 000 až více než 11 000 svazků, podle toho, jak jednotlivé zdroje knihy započítávají. Zastoupena v ní byla teologie, právo, lékařství, přírodní vědy, historie i filozofie. Hraný program tak ukazuje nejen osobní příběh Petra Voka, ale také každodenní práci spojenou se správou mimořádně rozsáhlé sbírky.
Historický dům, nikoli dochovaná knihovna
Dnešní Zámecká lékárna sídlí v domě na adrese Březanova 118. Po rekonstrukci dokončené v roce 2021 se objekt poprvé po staletích celý otevřel veřejnosti a na jaře 2022 v něm vznikla expozice věnovaná příběhu Petra Voka. Návštěvník tu ale neuvidí původní rožmberskou knihovnu v její někdejší podobě. Po Vokově smrti v roce 1611 se knihovna nepřestěhovala do Soběslavi, jak si přál v závěti, nýbrž do Prahy. Později se část sbírky stala válečnou kořistí švédských vojsk.
Historické prostředí domu přesto dává prohlídce působivý rámec. Hrají v ní například Václav Březan, služebná Bětka, Anička, strážný nebo farář. Program připravila agentura Kultur Kontakt a v Třeboni měl premiéru na jaře 2023. Samotné představení trvá přibližně 50 minut a podle pořadatele není určeno především malým dětem; u aktuálně vypsaného termínu byla uvedena vhodnost od deseti let.
Jak návštěvu spojit se zámkem
Zámecká lékárna leží přibližně deset minut chůze od železniční zastávky Třeboň lázně i od autobusového nádraží. Zhruba patnáct minut trvá cesta od parkoviště. Před programem nebo po něm lze využít nádvoří, občerstvení, odpočinkovou zónu a obchod se suvenýry a knihami.
Hranou prohlídku je možné vnímat jako doplněk k návštěvě skutečného státního zámku. Ten nabízí vlastní trasu A s rožmberskými renesančními interiéry a připomíná dobu Viléma a Petra Voka. Zatímco zámek ukazuje reprezentativní prostředí šlechtického sídla, Zámecká lékárna přibližuje zázemí, v němž se třídily knihy, ukládaly cennosti a řešily každodenní starosti spojené s přesunem celého dvora.
Termíny hraných večerních prohlídek se mohou měnit. Pro rok 2026 byly vypsány srpnové termíny, které k 27. srpnu již proběhly, proto je před plánováním návštěvy nutné ověřit aktuální nabídku pořadatele. Vstupenky se kvůli omezené kapacitě obvykle vyplatí zajistit předem.