Sůl bývala tak cenným zbožím, že kvůli ní vznikla přes Šumavu celá síť obchodních cest. Zlatá stezka spojovala české země s Podunajím a z Pasova po ní mířily do Čech karavany soumarů – koní naložených především solí z alpských ložisek. Jedna z nejvýznamnějších větví vedla do Prachatic, které se díky obchodu proměnily v bohaté město a důležitou zastávku na cestě.
Putování po stopách středověkých obchodníků dnes nabízí neobvyklou kombinaci městských památek, šumavské přírody a příběhů ukrytých v názvech míst. Prachatická větev pokračuje přes podhůří směrem k Volarům, Soumarskému Mostu a Českým Žlebům až k hranici s Bavorskem. Nejde však o jednu dokonale zachovanou a souvisle průchozí historickou pěšinu. Současná Zlatá stezka je spíše soustavou značených turistických a naučných úseků, které původní trasu místy kopírují nebo připomínají.
Z Prachatic, kde se karavany dávaly dohromady
Přirozeným začátkem výletu jsou Prachatice. Naučná stezka začíná u někdejší Pasovské brány ve Štěpánčině parku a odtud návštěvníka postupně vyvádí z historického města do šumavské krajiny. Právě tady si lze nejlépe představit, jaký význam měla stezka pro místní obyvatele. Do Prachatic přicházelo zboží, překládalo se na soumary a formovaly se zde obchodní karavany mířící dál do vnitrozemí.
Než vyrazíte do kopců, stojí za to projít si také samotné centrum. Prachatice si uchovaly působivý historický ráz a jejich někdejší význam připomínají hradby i městské domy. Trasa pak vede krajinou mezi svahy Libína a Černé hory, kde se dochovaly relikty staré komunikace. Městský ruch tu rychle vystřídají lesy, louky a ticho, které se k představě pomalého putování soumarů hodí mnohem víc než dnešní silnice.
Přes Volarsko k místu, kde se překonávala Vltava
Jednou z nejzajímavějších zastávek na trase je Soumarský Most. Už jeho název připomíná dobu, kdy tudy obchodní karavany překonávaly Vltavu. Dnes je místo dobře dostupné vlakem i autobusem a může posloužit jako samostatný výchozí bod pro kratší výlet. Najdete tu parkování, informační místo Správy Národního parku Šumava, veřejné WC i možnost občerstvení.
Okolní krajinu si můžete prohlédnout na naučné stezce Soumarské rašeliniště. Mokřadní prostředí nabízí jiný obraz Šumavy než hluboké lesy a horské louky a připomíná, že zdejší výlet není jen cestou za historií. V širším okolí leží také Stožec, kde informační středisko Správy NP Šumava přibližuje šumavské lesy, historii osídlení i Schwarzenberský plavební kanál. Stožec zároveň nabízí základní zázemí v podobě obchodu a restaurace.
České Žleby a žlaby pro soumary
Směrem k hranici se dostanete do Českých Žlebů, osady, jejíž jméno se podle tradice odvozuje od dřevěných žlabů. Z nich měli soumaři napájet svá zvířata. Na okraji obce stojí pamětní kámen Zlaté stezky a odtud trasa pokračuje přes Kamennou Hlavu a rozcestí Mlaka–Zlatá stezka. Další cesta vede k pěšímu hraničnímu přechodu do bavorského Bischofsreutu.
České Žleby jsou vhodné i pro kratší variantu výletu. Nemusíte absolvovat celou prachatickou větev, abyste si udělali představu o staré obchodní cestě. Za pozornost stojí také nedaleká Dobrá na Šumavě, dřevařská osada založená roku 1816. Dochované roubené domy alpského typu dávají krajině výrazný charakter a připomínají pozdější osidlování šumavských pohraničních oblastí.
Výlet, který vyžaduje trochu plánování
Celou trasu je praktičtější rozdělit na několik etap a podle možností využít vlakové či autobusové spojení. Prachatice se hodí jako historický začátek, Soumarský Most jako dobře vybavený nástupní bod a České Žleby jako cíl kratšího putování k hranici. Kdo chce poznat více míst, může do itineráře zařadit Volary, Stožec nebo rašeliniště u Soumarského Mostu.
Před cestou je důležité ověřit aktuální stav cest u Správy NP Šumava. Některé úseky mohou být dočasně uzavřené kvůli lesnickým pracím, opravám nebo bezpečnosti a část vedení stezky se v minulosti měnila například kvůli frekventované silnici. V národním parku je třeba respektovat značení, návštěvní řád a případné zákazy vstupu. Odměnou je putování krajinou, kde se za každým lesním úsekem může objevit další stopa dávného obchodu – kamenný připomínník, stará cesta nebo místo, kde se kdysi zastavovali lidé i jejich unavení koně.