V zahradě zámku Kratochvíle se letos na podzim objeví pět kamenných sfér. Nejde však o dekoraci historického areálu, ale o promyšlenou instalaci, která nechává současné umění vstoupit do přímého dialogu s renesanční architekturou, vodní hladinou a okolní krajinou. Výstava STRATA autorů Jana Alexe Jindráka a Aleše Hvízdala bude přístupná od 28. srpna do 11. října 2026.
Zahrada není kulisa, ale součást díla
Název STRATA odkazuje k vrstvení. To se ve výstavě objevuje hned v několika podobách – jako vrstvení materiálu, času, prostoru i významů. Instalace je vytvořena přímo pro zámeckou zahradu, a její působení proto závisí na konkrétním místě. Návštěvník ji nevnímá odděleně od prostředí, ale spolu s osami zahrady, průhledy, vegetací, vodou a architekturou zámku.
Čtyři kamenné objekty jsou umístěny v osách a průhledech zahrady. Pátá sféra spočívá na vodní hladině, kde se její podoba mění podle světla, počasí a pohybu okolí. Dílo tak není pokaždé stejné. Jinak může působit za slunečného dne, jinak pod zataženou oblohou nebo v okamžiku, kdy se v jeho okolí odráží zeleň a fasády zámku.
Masivní kámen a lehkost odrazu
Tři sféry vznikly z carrarského mramoru, dvě z onyxu. Už samotný tvar koule přináší do historicky komponovaného prostoru motiv dokonalého geometrického tělesa, který kontrastuje s přirozenými strukturami kamene i zahrady. Při opracování kamene ale zůstává část povrchu surová. Tento náhodně vzniklý fragment autoři nezakryli – naopak jej zachovali a jeho tvar promítli do podoby nerezového podstavce.
Právě spojení kamene a kovu vytváří jeden z hlavních vizuálních účinků instalace. Kámen působí těžce, pevně a trvale, zatímco leštěný nerez odráží oblohu, rostliny i okolní architekturu. Podstavec se díky tomu částečně ztrácí v prostředí a masivní objekt získává optickou lehkost. Návštěvník tak sleduje nejen samotnou sféru, ale také proměnlivý obraz zahrady, který se v jejím okolí objevuje.
Renesanční celek v novém pohledu
Kratochvíle patří k nejlépe dochovaným renesančním areálům u nás. Stavba, zahrada, vodní příkopy, kaple i reprezentační vila zde byly od počátku koncipovány jako jednotný celek v italském renesančním duchu. Současná instalace proto nevstupuje do neutrálního prostoru. Pracuje s místem, které má vlastní pevný řád, symetrii a historickou paměť.
Zámek vznikl na místě původního hospodářského dvora Leptáč. Vilém z Rožmberka jej roku 1569 věnoval Jakubu Krčínovi z Jelčan, později jej získal zpět a v roce 1583 pověřil stavitele Baldassara Maggiho z Arogna vybudováním loveckého zámku. Dnešní návštěvník zde kromě zahrady najde také kapli Narození Panny Marie a renesanční vilu s manýristickou malířskou a štukovou výzdobou.
STRATA může tento celek představit z neobvyklého úhlu. Historická zahrada zůstává čitelná, zároveň však její osy a průhledy získávají nové akcenty. Kamenné objekty upozorňují na vztah mezi lidským zásahem a přírodními procesy, mezi trvalostí materiálu a proměnlivostí okolního světa.
Tip na podzimní výlet na Netolicko
Výstava se koná výhradně v zámecké zahradě, nikoli v interiérech zámku. Prohlídka zahrady je samostatná a bez průvodce; podle návštěvního režimu zámku se hradí samostatné vstupné. Instalaci lze spojit s prohlídkou renesanční vily, kaple i celého areálu.
Státní zámek Kratochvíle najdete na adrese Petrův Dvůr 9 u Netolic v Jihočeském kraji. Návštěvní doba zahrady se může během sezony měnit, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální režim. Protože je STRATA umístěna venku, vyplatí se počítat také s tím, že její atmosféru výrazně ovlivní počasí, denní světlo a stav vegetace. Právě proměnlivost prostředí je ale jedním z důvodů, proč může být návštěva zajímavá i pro ty, kteří se do Kratochvíle vydají opakovaně.