Na první pohled mohou působit jako terče pro střelecké cvičení. Ve skutečnosti jsou však malované dřevěné desky z Prachatic také pozoruhodným svědectvím o životě města před dvěma staletími. Zachycují místní události, politická témata, nadsázku i samotné dění uvnitř ostrostřeleckého spolku. Právě jeho historii připomíná v roce 2026 Prachatické muzeum výstavou Prachatičtí ostrostřelci.
Od městské gardy ke střelecké společnosti
Kořeny prachatických ostrostřelců sahají k městské gardě, která vznikla roku 1750. Tvořilo ji šedesát mužů a jejím úkolem bylo dohlížet na pořádek ve městě. Gardisté sloužili pěšky i na koních a nosili šavle.
Po skončení napoleonských válek se organizace proměnila. V roce 1816 byla garda přetvořena ve střeleckou společnost uspořádanou podle vojenského vzoru. Muži dostali stejnokroje, krátké šavle a pušky. Při veřejných příležitostech je navíc doprovázela vlastní osmičlenná kapela. Letošní výročí tak připomíná 210 let od okamžiku, kdy se z bezpečnostní složky stal také výrazný měšťanský a společenský spolek.
Střelecký výcvik probíhal na střelnici v někdejší Felberovské zahradě před městskými hradbami. Střelby ale nebyly uzavřeným vojenským cvičením. Scházela se při nich městská honorace i početní diváci a událost měla podobu veřejné podívané, při níž ostrostřelci reprezentovali své město i vlastní postavení v něm.
Malované terče jako kronika Prachatic
Ke každé střelbě vznikal jediný malovaný terč. Obvykle jej věnoval některý z členů nebo příznivců společnosti, takže nešlo pouze o spotřební pomůcku. Terč měl zároveň pamětní, společenskou a reprezentativní funkci.
Dochované kusy mají přibližně čtvercový formát o straně 64 centimetrů. Jsou sestavené z ohoblovaných prken a malované olejovými barvami přímo na dřevo nebo na jednoduchý podklad. O tom, co se na nich objeví, rozhodoval objednatel. Proto se vedle místních motivů setkáme s náměty politickými, kritickými i žertovnými.
Významnou součástí bývaly také německy psané prozaické či veršované texty, často s mravoučným vyzněním. Němčina tehdy odpovídala jazykové situaci Prachatic, kde byla v první polovině 19. století úředním i běžným dorozumívacím jazykem měšťanstva v národnostně smíšeném městě.
Naprostou většinu dochovaných terčů namaloval prachatický malíř Felix Faber. Později se proslavil také jako autor oltářních obrazů pro kostely na Šumavě. Terče, které vytvořil pro střeleckou společnost, dnes spojují výtvarnou hodnotu s konkrétními informacemi o tehdejším městském životě.
Tradici přerušil požár
Celý dochovaný soubor malovaných terčů pochází z poměrně krátkého období let 1816 až 1831. Tato ucelenost z něj dělá mimořádný doklad rané existence spolku. Zájem měšťanů však postupně slábl a zásadní ranou se stal katastrofální požár Prachatic 13. dubna 1832. Rozsáhlé majetkové škody připravily obyvatele o čas i prostředky, které mohli věnovat slavnostním střelbám.
Tradice střeleb na malované terče už obnovena nebyla. Členové sboru se sice ve střelbě dál cvičili, používali však jednodušší terče. Starší malované kusy se přesunuly především do spolkových místností, kde sloužily jako výzdoba a připomínka dřívějších časů. Prachatický střelecký sbor přetrval až do prvních let samostatného Československa.
Co ukazuje výstava v muzeu
Výstava v Prachatickém muzeu se nesoustředí jen na zbraně. Představuje kolekci ostrostřeleckých terčů, prapory z let 1859, 1872 a 1907, části výstroje a výzbroje, medaile i další pamětní předměty. Zajímavým tématem jsou také artefakty, u nichž se během desetiletí vytratilo povědomí o původní vazbě na ostrostřelce. Expozice se tak mění v pátrání po zapomenutých souvislostech městské historie.
Muzejní soubor byl postupně doplňován, konzervován a odborně ošetřován. Historické materiály uvádějí, že dnes čítá 44 terčů. Část z nich byla nově založenému muzeu zapůjčena už v roce 1904. K výstavě byl avizován také katalog, který má dosavadní poznatky rozšířit, mimo jiné o dění v pozdější historii spolku; jeho aktuální dostupnost je vhodné ověřit přímo v muzeu.
Výstava Prachatičtí ostrostřelci je v Prachatickém muzeu na Velkém náměstí 13 k vidění od 29. května do 4. října 2026. Návštěva může být příjemným doplněním prohlídky historického centra. Muzeum má v letní sezoně otevřeno denně, vstupné na výstavy je podle aktuálních údajů 30 korun plné a 15 korun snížené. Před cestou je však dobré ověřit aktuální otevírací dobu a případné změny programu.