Regionem.cz
Objevujte Česko

Pod zemí u Mikulovic: bunkr, který ukazuje odvrácenou tvář studené války

Na Mikulovickém kopci nedaleko Pardubic se ukrývá železobetonová pozorovatelna civilní obrany. Po letech chátrání ji dobrovolníci proměnili v malé muzeum, které se otevírá jen při vybraných akcích. Návštěva tak nabízí neobvyklý pohled do technického zázemí studené války.

28. srpna 2026, 12:11

Na první pohled je v terénu vidět jen malý pozorovací zvon a vstupní šachta. Většina pozorovatelny civilní obrany u Mikulovic se totiž ukrývá pod zemí. Objekt na Mikulovickém kopci mezi Mikulovicemi a Ostřešany vznikl v době studené války jako součást hlásné sítě civilní obrany pro Pardubice.

Dnes je z něj malé muzeum. Nejde však o běžně přístupnou památku s pravidelnou otevírací dobou. Objekt spravuje Military klub Ostřešany a veřejnosti jej zpřístupňuje při vybraných víkendech a speciálních programech. Právě omezená dostupnost spolu s autentickým vybavením dává prohlídce výjimečnou atmosféru.

Betonová kapsle pro tři lidi

Pozorovatelna byla vybetonována 24. dubna 1964. Podle provozovatele získala právě podle data betonáže krycí jméno Ivana. Železobetonová monolitická stavba má stěny silné 25 centimetrů a její hlavní část je skryta pod terénem.

Do nitra se sestupuje svislým průlezem po ocelových stupačkách. Vstup chrání poklop pancéřovaný desetimilimetrovým plechem a předsíň od hlavní místnosti oddělují protiplynová vrata. Malý prostor byl navržen tak, aby v něm mohla pracovat tříčlenná posádka: velitel, pozorovatel a radista.

Hlavní místnost nabízela jen základní zázemí pro dlouhé čekání a práci. Nacházela se v ní sklápěcí postel, skládací stůl, židle, bedna na kontaminovaný materiál i přípojka pro filtroventilační zařízení FVZ 55c/60. Z radiostanice vedlo spojení k hlavnímu velícímu objektu ve valech pardubického zámku.

Co měla posádka sledovat

Úkolem stanoviště nebylo bojovat, ale pozorovat, měřit a předávat informace. Podle údajů Krajského vojenského velitelství Pardubice měla posádka sledovat vzdušný prostor, vyhodnocovat následky případného jaderného výbuchu a zjišťovat směr i rychlost větru. Získaná data pak putovala štábu civilní obrany v Pardubicích.

Vlastní pozorovací místnost se nachází pod zvonem a návštěvník se do ní dostane průlezem z hlavní místnosti. Prostor měl vlastní osvětlení, zásuvku a sklápěcí kovovou židli. Okolí se sledovalo šesti průzory. Jejich konstrukce umožňovala zmenšit pozorovací štěrbinu kovovou vložkou, zatímco v mírovém období je chránily dřevěné okenice.

Vedle pozorovací místnosti stával anténní stožár. Kabeláž vedla do hlavní místnosti a pomáhala zesilovat signál radiového spojení. Pozorovatelna tak byla jedním článkem širší teritoriální hlásné sítě s několika obdobnými stanovišti v okolí Pardubic.

Od opuštěného objektu k muzeu

V letech 1964 až 1967 se o objekt podle provozovatele starala civilní obrana z Ostřešan a probíhaly zde zkoušky spojení. V roce 1967 získala pozorovatelna první stálou vojenskou posádku. O třináct let později byla uzamčena a opuštěna.

Následující desetiletí pro ni znamenala chátrání, vandalismus a postupné rozkrádání vybavení. Obrat přišel v roce 2015, kdy začala rekonstrukce. První návštěvníci se dovnitř podívali v roce 2017. Objekt poté prošel další obnovou včetně elektroinstalace a po slavnostním otevření v červnu 2020 začal fungovat jako muzeum civilní obrany.

Vlastníkem je obec Ostřešany, zatímco o správu a zpřístupnění se stará Military klub Ostřešany. Expozice se postupně doplňuje o nové předměty a archiválie vztahující se k civilní obraně i Československé lidové armádě. Návštěvník tak neprochází prázdnou betonovou schránkou, ale prostorem, kde lze vnímat původní účel jednotlivých částí.

Výjimečná návštěva pod zemí

Pozorovatelna není otevřena každý den a individuální prohlídka mimo vypsané termíny obvykle není možná. Aktuální program zveřejňuje Military klub Ostřešany. V roce 2026 se mezi plánovanými termíny objevilo také zářijové zpřístupnění spojené s akcí Světla nad bunkry.

Noční návštěva má své kouzlo: k objektu se přichází za tmy, sestupuje se po stupačkách a uvnitř se rozsvěcuje světlo jen v malých technických prostorách. Je ale dobré připomenout, že samotná pozorovatelna vznikla až v roce 1964. Akce Světla nad bunkry připomíná především československé opevnění budované v souvislosti s mobilizací v roce 1938, takže jde o návštěvnické propojení dvou různých historických období.

Na prohlídku se hodí pevná obuv a opatrnost. Vstup není bezbariérový, uvnitř se překonává svislý průlez a místo není vhodné pro vozíčkáře. Vstupné bývá dobrovolné a příspěvky pomáhají s údržbou objektu. Před cestou je vhodné ověřit aktuální termín i případné uzavření po nepříznivém počasí.

Další objevy v okolí

Litice: pevnost Jiřího z Poděbrad nad Divokou Orlicí

Na skalnatém ostrohu nad Divokou Orlicí stojí hrad, který patří k nejvýraznějším pozdně gotickým památkám východních Čech. Litice si oblíbil Jiří z Poděbrad a proměnil je v mohutnou pevnost, jejíž brána, paláce i vyhlídková věž dodnes připomínají neklidné 15. století.

30. srpna 2026, 09:02 Číst článek

Podzemní pevnost i podzimní pochod: Hůrka zve do Králík

Říjnový Pochod Hůrka 2026 spojí putování krajinou Králické pevnostní oblasti s návštěvou jedné z nejvýznamnějších československých dělostřeleckých tvrzí. Účastníci zamíří do podzemí, kde je čekají mohutné chodby, technické vybavení i příběhy spojené s okupací.

30. srpna 2026, 05:49 Číst článek