Pod nenápadným areálem mezi Přáslavicemi a Mrsklesy se ukrývá rozsáhlý podzemní svět. Bunkr Přáslavice, známý pod krycím označením Akce 025, vznikl jako vojenský a civilní telekomunikační objekt. Veřejnosti se poprvé otevřel až v červnu 2022, přestože jeho příběh začal už za studené války.
Pro návštěvníky dnes představuje kombinaci technického muzea, autentického podzemí a zážitkové prohlídky. Patří k největším zpřístupněným bunkrům svého druhu ve střední Evropě, přičemž jeho mimořádnost nespočívá jen v rozloze, ale také v zachovaných technologiích a původním účelu.
Telefonní dálnice mezi východem a západem
Přáslavický objekt byl jedním ze sedmi zodolněných bodů na utajované československé síti spojů. Procházela jím Mezinárodní koaxiální kabelová magistrála MKKM1, která zajišťovala důležité spojení mezi východní a západní částí tehdejšího mocenského bloku. Jedna z jejích hlavních tras vedla mezi Moskvou a Berlínem.
Bunkr nesloužil jako běžný kryt pro obyvatele z okolí. Fungoval jako záložní zesilovací stanice a odolná telefonní ústředna. Uvnitř se nacházela civilní i vojenská telefonní technika, dálnopisná pracoviště a armádní šifrovací zařízení. Komunikace měla pokračovat i v případě rozsáhlého vojenského konfliktu, kdy by běžná infrastruktura přestala fungovat.
Čtyři patra pod zemí
Podzemní část má přibližně 10 000 metrů čtverečních a čtyři podlaží. Celý objekt dosahuje šesti pater, z nichž dvě jsou nadzemní, a jeho výška činí 26 metrů. Na hlavním schodišti čeká návštěvníky 91 schodů, které dobře připomenou, že nejde o malou vojenskou pevnůstku, ale o skutečný provozní komplex.
Standardní okruh vede přes bojový vstup s dekontaminací, ošetřovnu, márnici, kanceláře vedoucího provozu, sály ústředen i dálnopisná pracoviště. Nechybí kuchyně, jídelna a ložnice pro posádku. Technologická část ukazuje bateriový sál, armádní a technologické patro, filtraci vzduchu, kotelnu, technologický velín i systémy, které umožňovaly režimové uzavření objektu.
Bunkr měl být podle provozovatele schopen samostatného provozu po dobu deseti dnů. Záložní zdroje měly výkon 1,2 megawattu a důležitou roli hrála také akumulátorovna. Provozovatel uvádí rovněž odolnost objektu proti účinkům jaderného zásahu o síle 50 kilotun. Tento údaj je však vhodné chápat jako provozovatelem uváděný parametr, nikoli jako nezávisle ověřený technický posudek.
Utajené staveniště v bývalém lomu
Místo pro stavbu nebylo vybráno náhodou. Areál vznikl v prostoru bývalého kamenolomu a pozdějšího tankodromu. Po ukončení těžby před druhou světovou válkou se lom zaplnil vodou a jezírko se podle provozovatele v prostoru areálu nachází dodnes. Skalní podloží poskytovalo vhodné podmínky pro vybudování odolného podzemního objektu.
Stavba probíhala na konci 70. let pod dohledem armády a pod přísným utajením. Na místo byli přiváženi vojáci i pracovníci z různých částí tehdejšího Československa. Ani oni nemuseli znát skutečný účel stavby a informace se zřejmě dávkovaly podle konkrétního pracovního zařazení. Areál doplňovaly také muniční sklad, strážnice, psinec a čtyři anténní vysílací pole.
Objekt byl odtajněn postupně, k úplnému odtajnění celého bunkru podle provozovatele došlo v roce 2016. Bývalý vojenský areál následně koupila společnost Flenexa plus, která jej využívá pro strojírenskou výrobu, aquaponiku i návštěvnické programy.
Dobové detaily i překvapivá aquaponie
Prohlídka není založena pouze na technických skříních a kabelových rozvodech. V kancelářích zůstaly dobové prvky, například obrázky krajin a falešná okna. V uzavřeném podzemním světě měly posádce v krizové situaci alespoň částečně připomínat běžný život.
Zcela jinou kapitolu představuje vertikální aquaponická farma. Moderní technologie zde propojuje chov ryb s pěstováním rostlin bez půdy. V jedné části areálu se tak potkává vojenská minulost s novým způsobem využití bývalého průmyslového prostoru.
Co čekat od návštěvy
Standardní prohlídka trvá zhruba 60 až 70 minut a prochází čtyřmi podzemními podlažími. Uvnitř bývá celoročně přibližně 17 až 18 °C, proto se hodí teplejší oblečení. Trasa vede po schodech a přímo na ní nejsou toalety. Skupiny mívají nejvýše 25 osob a vstupenky se podle provozovatele pořizují elektronicky předem.
Vedle standardního okruhu se konají VIP a tematické prohlídky, večerní návštěvy s baterkami i programy pro školy a kolektivy. Nabídka se v průběhu roku mění a zahrnuje také zážitkové formáty, které se zaměřují na život vojáků nebo na způsoby utajování objektu. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální termíny v rezervačním systému.
Bunkr najdete na adrese Přáslavice 335. Návštěva nabízí neobvyklý pohled na dějiny techniky i na podobu studené války: ne prostřednictvím exponátů za sklem, ale v prostoru, který byl navržen tak, aby v případě katastrofy pokračoval v práci, zatímco okolní svět by se ocitl v nejistotě.