Pod zemí mezi Přáslavicemi a Mrsklesy se ukrývá pozoruhodná připomínka studené války. Bunkr s krycím označením Akce 025 nebyl postaven jako úkryt pro několik desítek lidí, ale jako důležitý uzel dálkové telekomunikační sítě. Jeho vybavení mělo zajistit komunikaci i v době, kdy by běžná infrastruktura selhala.
Objekt vznikl v prostoru bývalého kamenolomu a pozdějšího tankodromu. Příprava projektu podle údajů provozovatele začala v roce 1968, dokončení a uvedení do provozu se datuje k roku 1976. Stavbu prováděly Vojenské stavby a celý areál zůstával pod přísným dohledem armády. Hotové části se okamžitě uzavíraly a podle provozovatele o skutečném účelu místa nevěděli ani lidé z nejbližšího okolí.
Podzemní uzel dálkové komunikace
Přáslavický bunkr byl jedním ze zodolněných bodů utajované československé komunikační sítě. Sloužil jako zesilovací stanice dálkových kabelů a procházela jím také mezinárodní koaxiální magistrála MKKM-1 mezi Berlínem a Moskvou. Z bunkru vedly kabelové trasy mimo jiné směrem na Brno a Ostravu.
Podle údajů současného provozovatele má objekt šest podlaží, z toho čtyři podzemní. Podzemní část zabírá přibližně 10 000 metrů čtverečních, celý areál má kolem deseti hektarů a stavba je vysoká 26 metrů. Betonový korpus byl zapuštěn do země a zamaskován, stěny mají podle provozovatele tloušťku zhruba 1,5 metru. K technickému zázemí patří také vlastní studna hluboká 38 metrů a zatopená část někdejšího lomu, která dnes vytváří jezírko uvnitř areálu.
Oficiální údaje hovoří o odolnosti až 50 kilotun, autonomním provozu po dobu deseti dnů a záložních zdrojích s výkonem 1,2 megawattu. Tyto parametry vycházejí z informací provozovatele, přesto dobře ukazují, s jakou mírou soběstačnosti se při plánování objektu počítalo.
Technologie, které nezmizely v muzeálním depozitáři
Největší hodnotou bunkru není pouze jeho mohutná konstrukce, ale především dochované vybavení. Návštěvníci mohou vidět dálnopis, elektromechanické zařízení pro přenos psaných zpráv po telefonní nebo telegrafní síti. V objektu se zachoval funkční exemplář, který připomíná dobu, kdy se informace nepřenášely datovými sítěmi, ale pomocí kláves, relé a mechanických částí.
Významnou technologií byl přenosový systém K1920, určený pro koaxiální magistrálu. Podle provozovatele dokázal přenášet až 1 920 paralelních telefonních hovorů. Neméně zajímavá je telefonní ústředna CA102 s křížovými spínači. Ta obsluhovala komunikaci uvnitř bunkru a její funkční exemplář může i dnes sestavit hovor. Místnost s ústřednou je součástí rozšířeného VIP okruhu.
V armádní části se nacházela pracoviště pro šifrovanou i nešifrovanou dálnopisnou komunikaci, radiové spojení a zařízení související s vládním utajeným spojením. Sovětské technologie pro utajování telefonních hovorů byly po odchodu sovětských vojsk v 90. letech odvezeny, takže je dnes v bunkru neuvidíte. Zajímavým pozůstatkem domácího vývoje je naopak zařízení JUFED 81, které v 80. letech vytvořili zaměstnanci vojenského patra pro kontrolu technologií, linek a spojení.
Od tajného provozu k návštěvnickému místu
Aktivní posádka bunkr opustila v roce 2001. Do soukromého vlastnictví přešel o devět let později, k úplnému odtajnění mělo dojít v roce 2016 a veřejnosti se otevřel v červnu 2022. Současní správci postupně obnovují původní zařízení, vyhledávají pamětníky a studují dobové dokumenty. Z někdejšího uzavřeného vojenského pracoviště se tak stává živá technická památka.
Standardní zhruba hodinová prohlídka vede čtyřmi podzemními patry. Ukazuje telekomunikační sály, kuchyně, místnosti obsluhy, záložní energetiku, filtrační a dekontaminační komory i další provozní zázemí. K vidění jsou dva generátory ČKD, každý podle údajů provozovatele s výkonem 1,2 megawattu. Rozšířené okruhy přidávají kabelové komory, ústřednu CA102 a další běžně nepřístupné části.
Areál dnes nežije jen minulostí. V jeho části funguje vertikální aquaponická farma, která spojuje chov ryb s pěstováním rostlin. Bunkr tak ukazuje nejen podobu komunikační infrastruktury z období studené války, ale také jeden z možných způsobů, jak využít rozsáhlý brownfield v současnosti.
Co vědět před návštěvou
Prohlídky začínají u vstupu označeného cedulí „Bunkr prohlídka“ v Přáslavicích 335. Vstupenky se podle rezervačního systému pořizují předem elektronicky, termíny se vypisují průběžně. Bezplatné parkování je přímo v areálu.
Trasa vede po schodišti a výtah není k dispozici, takže je třeba počítat s fyzickou náročností. V podzemí se celoročně drží teplota přibližně 18 °C. Děti mladší šesti let a domácí zvířata do objektu nemají vstup. Fotografování pro osobní potřebu je povoleno, video a další audiovizuální záznamy nikoli.
Nabídka se mění podle sezony a aktuálního programu. Kromě běžných a VIP prohlídek se konají večerní baterkové či tematické okruhy, program RetroTech a adrenalinová prohlídka Experiment 025. Na sobotu 12. září 2026 jsou v rámci Dnů evropského dědictví naplánovány také speciální pětačtyřicetiminutové prohlídky.