Pražské brownfieldy nejsou jen prázdná místa za plotem. V příštích letech mohou rozhodnout o tom, kde v hlavním městě vzniknou nové byty, školy, parky i další veřejná místa. Právě jejich proměně se bude věnovat komentovaná tramvajová tour, která se uskuteční v sobotu 3. října 2026 v rámci festivalu Den architektury.
Výklad nabídne pohled na město z paluby historické tramvaje Architram 9219. Programem provede Jiří Jaroš, moderátor Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Tramvajová jízda má trvat přibližně 90 minut a podle programu začne i skončí u Karlínského náměstí.
Město může růst dovnitř
Brownfieldem se rozumí území, které ztratilo původní využití a zůstalo nedostatečně využívané, zanedbané nebo výrazně poznamenané předchozí lidskou činností. V Praze jde například o někdejší průmyslové areály, nákladová nádraží a nefunkční drážní plochy.
Jejich opětovné zapojení do městského života představuje důležitou alternativu k rozpínání zástavby do volné krajiny. Podle Územně analytických podkladů Prahy město k prosinci 2024 evidovalo přibližně 3 000 hektarů ploch vhodných k takzvané recyklaci území. To odpovídá zhruba šesti procentům rozlohy Prahy.
Tramvajová tour ukáže, jak složité je proměnit rozsáhlá území s průmyslovou nebo dopravní minulostí v plnohodnotné městské čtvrti. Nejde přitom jen o samotnou výstavbu domů. Stejně důležité jsou ulice, školy, zeleň, parky, pěší propojení a místa, kde se mohou lidé potkávat.
Od nádraží a továren k novým čtvrtím
Mezi významná pražská transformační území patří Smíchovské nákladové nádraží, Bubny-Zátory, Nákladové nádraží Žižkov nebo bývalé průmyslové oblasti ve Vysočanech. Každé z nich má vlastní historii, rozsah i specifické podmínky. Společné je jim to, že původní funkce už nedokáže naplno využít jejich polohu v rámci města.
Výrazným příkladem jsou Bubny-Zátory, které Institut plánování a rozvoje Prahy označuje za jeden z největších a nejvýznamnějších pražských brownfieldů. Plán pro toto území počítá přibližně s 11 000 byty pro 25 000 obyvatel, centrálním parkem o rozloze šesti hektarů a také s Vltavskou filharmonií.
Oficiální program ovšem neuvádí přesný seznam lokalit, jimiž tramvaj skutečně projede. Tour je proto lepší vnímat jako komentovaný výklad k širšímu tématu proměny Prahy než jako garantovanou trasu po všech zmíněných brownfieldech. Výhodou je právě pohled z ulice: účastníci mohou sledovat, jak se město mění a jak do jeho struktury vstupují nové záměry.
Start u kostela v Karlíně
Výchozím místem má být tramvajová zastávka Karlínské náměstí ve směru na Křižíkovu. Sraz je plánován vždy 15 minut před začátkem programu. Odjezdy jsou uvedeny ve 14:00 a v 15:30, jde tedy o dva samostatné termíny v rámci jednoho dne.
Karlínské náměstí leží v pomyslném centru stejnojmenné pražské čtvrti. Jeho dominantou je kostel svatého Cyrila a Metoděje, postavený v letech 1854 až 1863. Náměstí tak samo připomíná, že městské prostředí nevzniká jednorázově, ale skládá se z různých vrstev a období.
Pořadatelem programu je CAMP, tedy Centrum architektury a městského plánování, které je součástí IPR Praha. U této akce však není místem srazu jeho běžné sídlo v areálu Emauzského kláštera ve Vyšehradské ulici, nýbrž podle českého programu právě Karlínské náměstí.
Praktické informace před cestou
Jedna vstupenka platí pro jedno sedadlo v tramvaji a rezervace probíhá přes GoOut. Protože je akce časově omezená a jde o rezervovanou komentovanou jízdu, vyplatí se místo zajistit s předstihem. Aktuální tramvajové spojení ke Karlínskému náměstí je vhodné před cestou ověřit u Pražské integrované dopravy.
U programu se navíc objevuje upozornění na změnu místa srazu. Česká část programu uvádí Karlínské náměstí, zatímco anglický přehled zobrazuje Těšnovský tramvajový terminál. Před odjezdem proto doporučujeme zkontrolovat aktuální informace u pořadatele nebo v rezervačním systému. Účastí na akcích CAMPu návštěvník zároveň souhlasí se zveřejněním pořízených fotografií a videonahrávek.