V centru Prostějova stačí ujít jen několik ulic, abyste se přenesli od středověkého půdorysu města k renesančním a secesním stavbám. Právě tato proměnlivost dělá z procházky příjemný výlet: místo dlouhého putování za jednotlivými památkami tu lze vnímat různé vrstvy historie téměř vedle sebe.
Náměstí, které se postupně měnilo
Hlavní náměstí se začalo utvářet v souvislosti s kolonizací osady od 13. století. Původně zabíralo také prostor dnešního náměstí Edmunda Husserla. V 15. století jej rozdělila zástavba známá jako špalíček, která dodnes připomíná, že podoba veřejného prostoru nebyla od počátku taková, jak ji známe dnes.
Historické jádro Prostějova je také územím s archeologickými nálezy. Záznamy zde dokládají osídlení od pravěku přes středověk až po novověk. Při procházce se tak vyplatí vnímat centrum nejen jako soubor fasád, ale i jako místo, jehož příběh sahá hluboko pod současnou úroveň ulic.
Dvě radnice, dvě městské podoby
Na náměstí T. G. Masaryka stojí Stará radnice, budovaná v letech 1521 až 1530. Město kvůli její stavbě koupilo dva právovárečné domy. Renesanční budova dnes slouží Muzeu a galerii v Prostějově, takže lze spojit prohlídku historického centra s návštěvou muzejních expozic. Muzeum sídlí na adrese náměstí T. G. Masaryka 2; aktuální otevírací dobu a nabídku je vhodné ověřit předem.
Jen jiný typ městské reprezentace ukazuje Nová radnice, postavená v roce 1914. Její věž dosahuje výšky 66 metrů a k výrazným prvkům budovy patří také orloj. Srovnání obou radnic dobře ukazuje, jak se v různých obdobích měnily představy o tom, čím se má město ve svém centru prezentovat.
Na náměstí nepřehlédnete ani mariánský sloup z roku 1714 a pomník T. G. Masaryka, který zde stojí od roku 1998. Městský prostor se během času proměňoval také názvy, takže dnešní označení náměstí je jen jednou kapitolou jeho historie.
Od náměstí k secesnímu Národnímu domu
Výrazným cílem procházky je Národní dům, který navrhl architekt Jan Kotěra. Stavba vznikala v letech 1905 až 1907 a představuje jinou, secesní tvář Prostějova než staré náměstí. V roce 2008 byla prohlášena národní kulturní památkou. Její architektura připomíná období, kdy se město rozvíjelo a hledalo podobu odpovídající novým kulturním i společenským ambicím.
Do pěší trasy lze zařadit také zámek na Pernštýnském náměstí. Společně s radnicemi a Národním domem vytváří přirozený okruh, který ukazuje několik různých částí historického centra. Pokud město nabízí komentovanou procházku, může návštěvníkům doplnit souvislosti, které při samostatném objevování snadno uniknou. Aktuální nabídku prohlídek je však třeba ověřit, protože vypsané termíny se mohou měnit.
Příběh komunity i průmyslového města
Prostějov měl významnou židovskou komunitu a městské materiály někdy používají označení „Hanácký Jeruzalém“. Nejde o oficiální název města, ale o připomínku této historické kapitoly. Tematické procházky se v minulosti zaměřovaly například na zámek, kostel sv. Petra a Pavla nebo židovský hřbitov na Brněnské ulici. Přesný rozsah dochovaných stop je dobré ověřit u muzea či města, které mohou poradit i s aktuálními možnostmi návštěvy.
Další vrstvu příběhu představuje oděvní výroba. Její počátky v Prostějově se spojují s 50. lety 19. století a pomáhají vysvětlit proměnu města v průmyslové centrum. Historické centrum tak není jen kulisou pro architektonickou procházku: připomíná také komunity, práci a hospodářský rozvoj, které utvářely život Prostějova. Na první návštěvu postačí několik hodin, ale jednotlivé zastávky nabízejí dost důvodů, proč se do města vrátit.