Stavba, která měla spojit celé město
Národní dům v Prostějově není jen historickou fasádou, kolem níž se prochází cestou do centra. Od počátku byl koncipován jako víceúčelové kulturní zázemí města – měl nabídnout divadlo, přednáškové a společenské sály, restauraci, kavárnu i prostory pro spolkový život. V době jeho vzniku Prostějovu právě takové místo chybělo.
Impulzem k realizaci se stal finanční odkaz prvního českého prostějovského starosty Karla Vojáčka a jeho manželky. Na přípravě se podílelo také stavební družstvo, které chtělo vytvořit důstojné centrum českého společenského života. Návrh svěřilo architektu Janu Kotěrovi, jedné z nejvýznamnějších osobností české architektury počátku 20. století.
Stavba začala v roce 1906 a dokončena byla v listopadu následujícího roku. Slavnostní otevření se uskutečnilo ve dnech 30. listopadu a 1. prosince 1907. Komplex tvoří tři vzájemně propojené části: divadelní křídlo, spojovací část s restaurací a přednáškovým sálem a spolková část.
Jan Kotěra a výzdoba od předních umělců
Architektura Národního domu se pohybuje na pomezí secese a rané moderny. Kotěra zde nepracoval pouze s vnějším vzhledem, ale promyslel také celkové uspořádání, provozní vztahy a řadu detailů. Právě propojení architektury, výtvarné výzdoby a uměleckého řemesla dává budově její osobitý charakter.
Na výzdobě se podílela řada významných umělců. Jan Preisler vytvořil panneau ve vestibulu, František Kysela se věnoval mimo jiné salonkům a prosceniovým lóžím. Sochařská díla zastupují Stanislav Sucharda, Bohumil Kafka a Karel Petr. Karel Petr vytvořil figurální prvky pro kandelábr a krb v restauraci, zatímco Kafovy reliéfy se uplatnily také na pomníku manželů Vojáčkových před východním průčelím.
Pomník z roku 1910 navrhl opět Jan Kotěra. Není jen samostatným dílem ve veřejném prostoru, ale připomíná také příběh vzniku celé budovy. Národní dům a Vojáčkovo náměstí tak vytvářejí přirozený celek, v němž se potkává městská historie, architektura a paměť místní společnosti.
Autentická památka s jizvami minulosti
Odborníci řadí Národní dům k pozoruhodným dílům české architektury počátku 20. století. Přes pozdější úpravy si zachoval velmi autentickou hmotovou, převážně dispoziční, prvkovou i detailní podobu. Neznamená to však, že bychom dnes viděli interiéry přesně tak, jak vypadaly při otevření.
Za druhé světové války prošla budova necitlivou přestavbou, která zasáhla především divadelní trakt. Odstraněna byla značná část secesní výzdoby, mimo jiné některé štuky, monumentální osvětlovací kandelábry, mosazná svítidla a vitráže. Při obnově proto nejde pouze o běžné opravy, ale také o citlivé zacházení s tím, co se dochovalo, a o návrat vybraných prvků.
První větší rekonstrukční etapa probíhala v letech 1956 až 1969, další obnova začala v roce 1985. Důležitým krokem se stal Program záchrany kulturní památky Národního domu v Prostějově z roku 1995. V letech 2019 až 2023 byly restaurovány vitráže ve vestibulu a divadelním sále. V srpnu 2023 byla dokončena také obnova osmi menších vitráží v lunetách, takže podle města jsou dnes obnoveny všechny vitráže v objektu. V letech 2022 a 2023 se pracovalo rovněž na malbách v Kyselových saloncích a na dřevěném obložení přednáškového sálu.
Do Národního domu za divadlem i atmosférou
Nejjednodušší způsob, jak Národní dům poznat zevnitř, nabízí návštěva některého z kulturních programů. Divadelní část od roku 1992 provozuje Městské divadlo v Prostějově a konají se zde divadelní představení, koncerty i další akce. Aktuální nabídka zahrnuje také dětská představení a jiné programy pro veřejnost.
Divadelní sál má 513 sedadel, s přístavky celkem 532 míst. Při návštěvě stojí za pozornost nejen samotný sál, ale také obnovené vitráže, Kyselovy salonky, přednáškový sál a restaurační část. Rozsah zpřístupnění jednotlivých prostor se může lišit podle konkrétní akce; případné komentované prohlídky nebo dny otevřených dveří bývají spojeny se zvláštními kulturními či městskými programy.
Historická budova je úzce spjata také s Wolkrovým Prostějovem. Od roku 1957 se zde konaly každoroční soutěžní přehlídky uměleckého přednesu. Národní dům tak dodnes naplňuje původní představu svých zakladatelů: není němým pomníkem minulosti, ale místem, kde se architektura setkává s divadlem, hudbou a společenským životem. Najdete jej na adrese Vojáčkovo náměstí 218/1 v Prostějově.