Dvě vysoké koruny, které výrazně převyšují okolní zeleň, jsou vidět už při příjezdu od východu. V zámeckém parku v Ratměřicích rostou dva sekvojovce obrovské, jejichž výška podle evidence Agentury ochrany přírody a krajiny dosahuje 42 a 41 metrů. Patří tak k nejvyšším sekvojovcům svého druhu v České republice.
Oba stromy jsou památné od roku 2002 a tvoří výraznou dominantu celého areálu. Jeden z nich měl při měření v prosinci 2017 obvod kmene 536 centimetrů, druhý dokonce 580 centimetrů. Jejich stáří se odhaduje přibližně na 150 let, přesný věk však znám není. Do parku je nechal v 19. století vysadit hrabě Otto Chotek.
Barokní začátek a proměna za Chotků
Ratměřický zámek vznikl roku 1705. Jan Antonín Kořenský z Terešova po koupi Ratměřic a Jankova v roce 1702 přesunul panské sídlo z Jankova právě sem a nechal postavit barokní zámek. Původní stavba měla v přízemí obytné místnosti, kuchyň a sklepy, v patře pak mimo jiné domácí kapli, jídelnu a sál.
Dnešní charakter areálu se ale začal formovat až v 19. století. Ratměřicko-jankovské panství získali v roce 1830 Chotkové a o několik let později dokončili převod celého majetku. Otto Ferdinand Chotek nechal zámek přestavět a kolem něj založil anglický krajinářský park. Právě tehdy se do Ratměřic dostaly také mladé sekvojovce, které dnes patří k nejvýraznějším přírodním památkám místa.
Park ovšem není pouze kulisou pro dva obří stromy. Odborný průzkum v něm zaznamenal 29 druhů jehličnatých a 60 druhů listnatých stromů a keřů. Rostou zde například jinan dvoulaločný, liliovník tulipánokvětý, smrk východní nebo několik druhů jedlí. Procházka tak může být zajímavá i pro návštěvníky, kteří se o dřeviny běžně nezajímají – park nabízí přehlednou ukázku toho, jak šlechtická sídla využívala vzácné a cizokrajné rostliny k utváření reprezentativní krajiny.
Od šlechtického sídla k hotelovému resortu
Posledním rodem, který byl se zámkem spojen, byli Kabešové. V roce 1926 se majitelkou stala Milada Kabešová. Její syn Vladimír Kabeš působil jako průmyslník a stál také u zrodu letecké společnosti Aero, která se později věnovala rovněž výrobě automobilů.
Po druhé světové válce byl zámek znárodněn. Nejprve v něm vznikl kojenecký ústav, od roku 1972 pak sloužil jako ústav sociální péče pro mládež. Po restituci v 90. letech se areál vrátil Vladimíru Kabešovi, zásadní obrat však přišel až po roce 2010. Nový majitel Tomáš Novák zahájil rozsáhlou obnovu zámku i parku a proměnil zanedbaný areál v místo pro ubytování, gastronomii, wellness a společenské akce.
První hosty hotelový resort přivítal v roce 2017. Historická budova dnes nabízí pokoje a apartmá, další ubytování vzniklo v objektu Pavillon & Spa. Součástí areálu je restaurace Sequoia, wellness, venkovní biobazén a zázemí pro kongresy. Zámek proto není běžným státním objektem s pravidelnými prohlídkami interiérů. Hlavním cílem pro jednodenní návštěvníky je zámecký park.
Procházka pod sekvojovci
Park je podle dostupných informací veřejně přístupný, jeho režim se však může měnit podle sezony nebo konání soukromých akcí. Oficiálně bývá od dubna do října otevřen nepřetržitě, v zimní části roku je návštěva omezená na vybrané dny. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální podmínky u provozovatele.
Na místě lze spojit krátkou procházku s občerstvením v restauraci nebo delším pobytem. V parku se nacházejí také dvě dětská hřiště, takže Ratměřice mohou být příjemným cílem pro rodiny. Kdo přijede na kole, měl by počítat s tím, že v celém areálu není dovolena jízda ani vedení kola; k dispozici jsou stojany, kam je možné bicykl odložit.
Novinkou je samostatný web zámeckého parku, který nabízí mapu, katalog dřevin, tipy na aktivity a kvíz věnovaný parku, sekvojovcům i historii regionu. I bez něj však návštěva začíná tím nejpůsobivějším: pohledem vzhůru na dvě památné přírodní věže, které připomínají, že pozoruhodná místa české krajiny nemusí mít podobu vysokých hor ani velkých měst.