Jen málokterý pražský klub má za sebou tak pestrý příběh jako Reduta Jazz Club. Její kořeny sahají do roku 1957, kdy ji založila skupina hudebníků a divadelníků. Z původní scény se postupně stal prostor divadla malých forem, českého jazzu, undergroundu i mezinárodních koncertů. Dnes Reduta sídlí na Národní třídě a návštěva jejího večerního programu patří k zážitkům, které spojují kulturní výlet s atmosférou staré pražské hudební scény.
Od divadla malých forem k jazzové adrese
Reduta nebyla od začátku pouze jazzovým klubem. Její raná historie je spojená s divadlem malých forem, které v Československu nabízelo prostor pro nový humor, autorskou tvorbu a osobitou práci s jazykem. S Redutou jsou spojována jména Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, Ivana Vyskočila nebo později Divadla Járy Cimrmana.
Hudební profil se formoval souběžně. Na pódiu se objevovali významní čeští jazzmani, mezi nimi Laco Déczi, Milan Svoboda, Emil Viklický, Jiří Stivín nebo Josef Vejvoda. Klub se stal místem, kde se potkávala tradiční jazzová technika s novějšími směry a kde domácí hudebníci získávali kontakt s publikem i kolegy ze zahraničí.
Pražský klub se světovým dosahem
Mezinárodní seznam hostů působí na poměry komorního klubu mimořádně. S Redutou jsou spojována vystoupení Louise Armstronga, Ronnieho Scotta, Ackera Bilka, Chrise Barbera, Aki Takase, Cecila Taylora, Wyntona Marsalise nebo B. B. Kinga. Po sametové revoluci se podle historie klubu jeho mezinárodní renomé ještě posílilo a o další rozvoj se zasadila agentura Pragokoncert Bohemia.
Reduta nebyla jen hudební scénou. V různých obdobích představovala také prostor pro underground a disent. Její dějiny proto nejsou oddělené od širšího příběhu české kultury druhé poloviny 20. století. K atmosféře místa přispívá i skutečnost, že se zde objevili Václav Havel, Václav Klaus, Bill Clinton nebo Madeleine Albrightová. Bill Clinton si podle klubové historie v Redutě dokonce dvakrát zahrál.
Součástí tradice je také International Jazz Festival Praha, který podle klubu sdružuje jazzové hudebníky od roku 1964. Reduta se navíc neomezuje na malé sestavy. Konaly se zde koncerty big bandů, včetně Glenn Miller Orchestra, The European Big Band, U. S. Army Big Band, Bohemia Big Band a Prague Big Band.
Jak vypadá večer v Redutě
Návštěva začíná v domě na adrese Národní 20, v samotném centru Prahy. Ještě před koncertem lze zamířit do Saxofon baru, který je oddělený od hlavního sálu. Název není pouze dekorací: klub zde nabízí také pivo čepované ze saxofonu. K tomu přidává víno, aperitivy, koktejly a drobné občerstvení. Na plnohodnotnou večeři je ale lepší zajít jinam.
Po začátku vystoupení se prostor ztiší a ponoří do přítmí. Intimní uspořádání nechává vyniknout hudebníkům a vytváří rozdíl oproti velkým koncertním sálům. K akustice zde podle klubu přispívají také rezonanční tyče. Ať už člověk přijde na swing, dixieland, soul, big band nebo tribute večer věnovaný Elle Fitzgerald, Billie Holiday, Nině Simone, Franku Sinatrovi či Louisi Armstrongovi, hlavní roli hraje bezprostřední kontakt s pódiem.
Na co myslet před návštěvou
Program Reduty se mění, stejně jako začátky koncertů a ceny vstupenek. Večerní koncerty obvykle začínají kolem půl desáté nebo desáté, odpolední vystoupení mohou být dříve. Vyplatí se proto řídit konkrétním programem a vstupenku si zajistit předem. Samotná rezervace bez zakoupené vstupenky podle pravidel klubu nemusí znamenat garantované místo k sezení.
Na výběr bývají běžné vstupenky i varianty Reduta ZONE, VIP a SUPER VIP. Jejich podmínky se mohou lišit podle typu akce. Klub je nekuřácký a k jazzovému sálu vedou schody, takže Reduta není bezbariérová; personál však deklaruje ochotu pomoci.
Reduta je zajímavá právě tím, že v ní historie nepůsobí jako muzejní kulisa. Stále jde o živý klub s proměnlivou dramaturgií, kde může jeden večer patřit velkému jazzovému jménu a další komornímu domácímu souboru. Na Národní třídě tak zůstává místem, kde se pražská kulturní minulost potkává se současným koncertním zážitkem.