Jen málokterá pražská kavárna má v dějinách města tak pestrou společnost jako Café Louvre. Podnik v prvním patře domu na adrese Národní 22 otevřel už v roce 1902, tehdy na Ferdinandově třídě. Během následujících desetiletí se stal místem, kde se potkávali spisovatelé, filozofové, vědci, umělci i lidé, kteří jednoduše hledali prostor pro rozhovor a soustředění.
Dnes sem návštěvníci přicházejí na snídani, kávu, oběd nebo dezert. Zároveň ale mohou usednout v prostředí, které připomíná slavnou éru pražských kaváren. Café Louvre není muzeem za sklem. Je stále živým podnikem, kde se pracuje, scházejí přátelé a hrají kavárenské hry.
Od filozofického kroužku ke Kafkovi
Krátce po otevření se v Louvru scházel německý filozofický kroužek navazující na myšlení Franze Brentana. Mezi jeho členy nebo návštěvníky patřili také Max Brod a Franz Kafka. Právě Kafka s Brodem se do kavárny vraceli i později a společně s dalšími přáteli si zde pronajali klubovní místnost.
Význam Louvru spočíval mimo jiné v tom, že zde vedle sebe existovaly různé jazykové a kulturní okruhy. Kavárna spojovala německy píšící intelektuály s českým kulturním prostředím a vytvářela přirozené místo pro výměnu názorů. Nešlo jen o slavná jména, ale také o každodenní kavárenský život, v němž vznikaly kontakty, nápady a spolupráce.
Einstein, umělci a večery plné debat
Mezi pravidelné návštěvníky patřil v roce 1912 také Albert Einstein. V Café Louvre se stýkal například s matematikem Georgem Pickem a Vladimírem Heinrichem. Einsteinovy návštěvy připomínají, že kavárna nebyla výhradně literárním podnikem. Její atmosféra přitahovala rovněž akademiky a vědce, pro něž byla neformální debata stejně důležitá jako přednáškový sál.
V roce 1911 se zde třikrát sešlo umělecké sdružení Sursum. K jeho členům patřili například Josef Váchal a Jan Zrzavý. S Louvrem jsou spojováni také německy píšící spisovatelé Otto Pick a Franz Werfel. Stálý stůl tu míval český herec Eduard Vojan. Kavárna tak během několika desetiletí nabídla zázemí různým generacím a oborům.
Místo spojené s Karlem Čapkem a PEN klubem
Výraznou kapitolu představuje ustavující valná hromada Československého PEN klubu, která se v Café Louvre konala 15. února 1925. Dorazilo 38 spisovatelů a prvním předsedou se stal Karel Čapek. Čestným hostem první klubové večeře byl prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Právě tato událost pevně zapsala Louvre do kulturních dějin první republiky. S podnikem se v této souvislosti spojuje především Karel Čapek; při zmínkách o bratrech Čapcích je proto vhodné držet se doložené role Karla Čapka a založení PEN klubu.
Zánik, obnova a dnešní návštěva
Původní kavárenský provoz skončil po komunistickém převratu v roce 1948. Interiér byl podle dobových svědectví zničen a prostory později sloužily jako kanceláře. K obnově tradice došlo až na začátku 90. let. Po rozsáhlé rekonstrukci se Café Louvre znovu otevřelo v prosinci 1992.
Dnešní podoba vychází z historických fotografií a inspiruje se kavárenským prostředím první poloviny 20. století. Nejde tedy o zcela dochovaný původní interiér, ale o promyšlenou obnovu atmosféry, která k místu patří. Kromě kavárny zde funguje restaurace, několik salonků a biliárový sál. K dispozici jsou také kulečník, šipky a další tradiční kavárenské hry.
Café Louvre na Národní třídě je vhodné pro rychlou zastávku i delší posezení. Nabízí snídaně, teplou kuchyni, dezerty a nápoje, jeho nabídka se však může měnit podle denního a sezonního menu. Podnik přijímá rezervace a slouží také pracovním či společenským schůzkám. Aktuální otevírací dobu je před návštěvou dobré ověřit přímo u provozovatele. Z Národní třídy se navíc snadno vydáte k Národnímu divadlu i k dalším místům v centru Prahy.