Na jižním okraji Rosic se dochovalo místo, kde se příroda, víra a barokní umění setkávají v jediné vycházkové trase. Lipové stromořadí vede ke kapli Nejsvětější Trojice a zároveň provází návštěvníka kolem historické křížové cesty. Vzrostlé stromy tu nejsou jen příjemným doprovodem cesty – vytvářejí živou krajinnou osu, která připomíná někdejší poutní význam místa.
Alej jako cesta ke kapli
Stromořadí tvoří více než stovka dřevin. Převládají v něm lípy, podle městských podkladů se mezi nimi nacházejí také dva habry obecné a jeden trnovník bílý. Zdroje se v přesném druhovém složení poněkud liší, jisté však je, že právě lípy dávají cestě její charakteristickou podobu.
Stáří stromů se nedá určit jednotně. V okolí kaple se odhaduje přibližně na dvě stě let, zatímco podél křížové cesty mohou mít některé dřeviny zhruba sto až sto padesát let. Nejde o přesné datování jednotlivých stromů, ale i tyto odhady ukazují, že alej provází zdejší poutní cestu už po několik generací.
Procházka je krátká a nenáročná, přesto má díky pravidelnému rytmu stromů a otevřené krajině slavnostní atmosféru. Nejvíce vynikne na jaře a v létě, kdy koruny vytvářejí přirozený zelený průchod, zajímavá je ale i v podzimních barvách nebo v zimě, kdy vynikne kresba kmenů a kamenná architektura zastavení.
Barokní křížová cesta z roku 1773
Podél aleje stojí kamenná zastavení křížové cesty, která vznikla roku 1773. Mají podobu pylonů či jehlancovitých sloupků a zdobí je reliéfy s pašijovými výjevy. Jde o kvalitní kamenickou práci, která nepůsobí jako izolovaná památka, ale jako součást promyšlené cesty krajinou.
V podkladech se liší také uváděný počet zastavení. Územní plán Rosic pracuje se souborem čtrnácti zastavení, zatímco některé turistické popisy zmiňují dvanáct dochovaných kamenných prvků a chybějící třinácté zastavení, které měl nahradit kamenný kříž. Při návštěvě je proto lepší vnímat především celek trasy a jednotlivé reliéfy než trvat na jediném číselném údaji.
Křížová cesta původně sloužila k rozjímání a modlitbě. Dnes je současně historickou vycházkovou trasou, po níž lze dojít z města ke kapli a přitom sledovat proměnu prostoru od městského okraje k otevřené krajině.
Kaple Nejsvětější Trojice
Cílem aleje je raně barokní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1691. Stavba je kulturní památkou a patří k významným umělecko-historickým dílům Rosic. Od roku 1958 je památkově chráněna a zároveň tvoří výrazný orientační i krajinotvorný prvek.
Kaple dodává celé trase smysl a završuje její kompozici. Zatímco stromořadí návštěvníka postupně vede a kamenná zastavení dávkují jednotlivé výjevy, kaple představuje pevný bod na konci cesty. Její interiér nemusí být běžně otevřený, proto je vhodné počítat především s prohlídkou exteriéru. Příležitostné zpřístupnění nebo náboženské akce se mohou měnit podle aktuálního programu farnosti.
Ochrana a dnešní podoba místa
Rosická alej je ceněná jako historická zeleň i jako součást kulturního areálu. Oficiální databáze ochrany přírody ji eviduje jako stromořadí pod názvem Lipová alej na křížové cestě a uvádí první vyhlášení 13. července 1995. V některých městských a turistických podkladech se však objevuje také rok 1978. Rozdíl může souviset s odlišným označením nebo staršími údaji o ochraně, proto není vhodné uvádět jediné datum bez dalšího vysvětlení.
Místo se hodí pro klidnou pěší vycházku, při níž lze spojit přírodní zážitek s poznáním rosické historie. Samostatné návštěvnické zázemí, pokladna ani pravidelná otevírací doba tu nejsou běžnou součástí lokality. Stačí pevná obuv, zejména po dešti nebo v zimě, a trochu času na vnímání detailů – starých kmenů, reliéfů i výhledu ke kapli. Právě v jednoduchosti této trasy spočívá její kouzlo: Rosice tu ukazují památku, která není uzavřená za zdí, ale stále přirozeně patří do krajiny.