Jeden den, dvě města a dva příběhy odboje. Zatímco v Ruzyňské jízdárně nacisté 3. října 1941 popravili Josefa Balabána a Františka Mandíka, v Londýně se jednalo o vyslání parašutistů do okupované vlasti. Časová shoda je mimořádná, vztah mezi událostmi je ale třeba popisovat přesně: Anthropoid nebyl odvetou pouze za smrt těchto dvou mužů. Rozhodování exilového vedení ovlivňoval širší nacistický teror a likvidace domácího odboje.
Popravy v kasárnách
Ruzyňská jízdárna byla součástí kasárenského areálu, který nacisté za prvního stanného práva využívali k popravám českých odbojářů. Mezi popravenými byl i Josef Balabán, jeden z takzvaných Tří králů. Spolu s Josefem Mašínem a Václavem Morávkem spolupracoval s československou vojenskou zpravodajskou službou v Londýně.
Balabán a František Mandík byli zastřeleni 3. října 1941. Jméno druhého muže připomíná, že odboj nestál jen na známých velitelích a vojácích. Zároveň je dobré nepřidávat k jeho příběhu podrobnosti, které nejsou spolehlivě doložené. Podstatné je, že oba skončili na stejném místě v době, kdy nacisté tvrdě zasahovali proti českému odboji.
Památník v areálu připomíná 247 popravených vlastenců. Tento počet se vztahuje k pietnímu místu a kasárenskému prostoru, nikoli jednoduše k lidem zastřeleným přímo v jízdárně. V areálu se popravovalo také oběšením v jiné, dnes zaniklé budově. Rozlišení je důležité, protože označení Ruzyňská jízdárna někdy zastřešuje širší a složitější historii celého místa.
V Londýně padlo rozhodnutí
Také 3. října 1941 jednal v Londýně šéf československé vojenské zpravodajské služby František Moravec s Jozefem Gabčíkem a Karlem Svobodou. Pověřil je přípravou akce proti jednomu z hlavních představitelů nacistické moci v Protektorátu; zvažovanými cíli byli Karel Hermann Frank nebo Reinhard Heydrich. Svoboda se při výcviku zranil a 7. října ho nahradil Jan Kubiš.
Podoba operace se tedy rodila postupně. Pozdější dvojici Gabčík–Kubiš nelze zpětně zaměňovat za původní sestavu z prvního jednání. Stejně tak není přesné tvrdit, že Moravce přiměla k akci jediná poprava v Ruzyni. Popravování představitelů Obrany národa a další represe v Protektorátu posilovaly obavy, že domácí odboj bude zničen. Úder proti nacistickému vedení měl být odpovědí na tuto širší situaci a zároveň výrazným činem československého zahraničního odboje.
Místo s další vrstvou tragédie
Ruzyňský areál připomíná také události z listopadu 1939. Po uzavření českých vysokých škol zde byli 17. listopadu shromážděni zatčení studenti. Devět z nich nacisté téhož dne popravili v areálu kasáren. Jízdárna a její okolí tak nejsou spojeny jen s odbojovou činností za války, ale i s násilným potlačením studentského protestu.
Pietní prostor vznikl v roce 2017 a památník Ruzyně 1939–1941 nezapomeneme prošel v roce 2020 rekonstrukcí. Dnešní návštěvník tu proto nenachází běžnou historickou expozici, ale místo, jehož význam spočívá především v připomínce obětí a v propojení několika dramatických okamžiků českých dějin.
Návštěva vyžaduje ověření
Pietní místo leží v areálu vojenských kasáren, a není proto běžně volně přístupné. Ministerstvo obrany uvádí možnost návštěvy po předchozí dohodě s Vojenským historickým ústavem. Podmínky vstupu i případné komentované prohlídky se mohou měnit; před cestou je vhodné ověřit aktuální informace přímo u VHÚ. Adresa areálu je Pilotů 217/12 v Praze 6.
Pro zájemce o české dějiny je Ruzyňská jízdárna místem, které spojuje konkrétní lidské osudy s širším obrazem nacistické represe. Datum 3. října 1941 tu připomíná popravu dvou odbojářů i souběžné rozhodnutí v Londýně. Nešlo o jednoduchý příběh příčiny a následku, ale o dvě události, které vyrůstaly ze stejného dramatu okupované země.