Jen několik kilometrů od Bedřichova se otevírá odlesněná enkláva Nová Louka. Její dominantou je Šámalova chata, historický lovecký zámeček stojící na pravém břehu Blatného potoka. Dnes sem míří turisté, cyklisté i běžkaři, ale zdejší stavba i okolní krajina ukrývají mnohem starší příběh, než by se při běžné výletní zastávce mohlo zdát.
Nová Louka vznikla jako paseka po těžbě dřeva. Podle krajinných podkladů se tak stalo už v roce 1630 a místo nejprve sloužilo jako pastvina. Východní část enklávy dnes zasahuje do přírodní rezervace Nová louka, která chrání horské vrchoviště, rašelinné bezlesí a podmáčené smrčiny.
Od dřeva a skla k loveckému sídlu
Významný zlom přišel v roce 1756, kdy byla na Nové Louce založena sklářská huť. Lokalita měla pro tento průmysl zásadní předpoklad: v okolních lesích bylo dostatek dřeva potřebného k vytápění pecí. Později se místo dostalo do rukou sklářského rodu Riedelů. Provoz hutě však v 19. století skončil, mimo jiné kvůli úbytku dřeva a nástupu modernějších výrobních postupů.
Po zániku sklárny zde zůstal takzvaný Panský dům. V roce 1844 jej odkoupili Clam-Gallasové a nechali přestavět na lovecký zámeček. Nová Louka tak změnila svůj charakter: z pracovního areálu spojeného se sklářstvím se stalo místo určené k odpočinku, lovu a pobytu šlechty.
Po Přemyslu Šámalovi
Nejznámější kapitolu v dějinách objektu představuje období mezi světovými válkami. Zámeček tehdy sloužil také jako místo odpočinku pro představitele československé vlády. Pravidelně sem přijížděl Přemysl Šámal, kancléř prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše, po určitou dobu také Emila Háchy. Právě po Šámalovi získal objekt své dnešní jméno.
Přemysl Šámal nebyl pouze úředníkem prezidentské kanceláře. Byl významným českým politikem a zapojil se do protirakouského i protinacistického odboje. Narodil se v roce 1867 v Praze a zemřel v roce 1941 v Berlíně. Jeho spojení s horským sídlem proto připomíná nejen prvorepublikový společenský život, ale také složitou historii českých zemí v první polovině 20. století.
Osud chaty se dotkl i dramatického roku 1938. Podle dobového svědectví citovaného provozovatelem chtěla československá armáda po Mnichovské dohodě objekt vyhodit do vzduchu, aby jej nepřevzala německá armáda. Záměr se nakonec neuskutečnil a stavba přežila do dnešních dnů.
Chata u chráněného rašeliniště
Šámalova chata je jedinou stavbou v enklávě Nové Louky. Její okolí ale netvoří jen kulisu k výletu. Přírodní rezervace Nová louka má rozlohu přibližně 32 hektarů a poprvé byla vyhlášena v roce 1960. Chrání cenný horský mokřad s rašelinnými a podmáčenými smrčinami, přirozeným rašelinným bezlesím a řadou vzácných organismů.
Právě blízkost rezervace dává místu zvláštní atmosféru. Kulturní památka a přírodní území zde nestojí odděleně, ale vytvářejí jeden výletní cíl. Návštěvníci by měli respektovat značení a nevstupovat mimo povolené cesty do rašeliniště, které je citlivé na poškození.
Výletní zastávka v každém ročním období
Dnes funguje Šámalova chata jako horský penzion s restaurací. Slouží také jako přirozený výchozí bod pro poznávání Jizerských hor. V létě sem vedou pěší a cyklistické trasy, v zimě okolí využívají běžkaři. Aktuální provoz restaurace, možnosti ubytování a případná omezení je vhodné před cestou ověřit u provozovatele.
Nová Louka leží zhruba čtyři kilometry severně od Bedřichova, na adrese Bedřichov 48. Výlet sem může být krátkou zastávkou, ale také součástí delšího putování po hřebenech a lesních cestách Jizerských hor. Kdo se u chaty na chvíli zastaví, uvidí nejen horský hostinec, ale i místo, kde se během několika staletí vystřídala sklárna, šlechtické sídlo, prvorepublikové útočiště i dnešní oblíbený turistický cíl.