Stačí odbočit ze silnice, projít kousek loukou a lesem a před návštěvníkem se objeví sedm balvanů s barevnými liniemi. Kameny přání u Starého Hobzí nejsou historickou památkou ani pozoruhodným přírodním útvarem. Jde o současnou venkovní instalaci sochaře, malíře a akčního umělce Lubo Kristka, která v sobě spojuje land art, symboliku vody a poutní motiv.
Dílo vzniklo v roce 2006 a bylo odhaleno při happeningu 27. května téhož roku. Kompozice stojí u Moravské Dyje, západně od Starého Hobzí, a je volně přístupná v krajině. Její kouzlo nespočívá v monumentálních rozměrech, ale v příběhu, který se za kameny postupně odhaluje.
Balvany putovaly od pramene
Všech sedm kamenů pochází od pramene Moravské Dyje. Obci Staré Hobzí je podle autorských materiálů darovala Panenská Rozsíčka, v jejímž okolí pramen řeky leží. Přemístění balvanů tak není jen technickým detailem, ale součástí významu celé instalace: kameny urazily cestu od začátku říčního toku k jednomu z jeho dalších zastavení.
Na jejich povrchu se rozbíhají barevné linie a cesty. V autorském výkladu připomínají lidské osudy, jejich rozdílné směry, setkávání i rozchody. Otvory ve skulptuře pak dávají návštěvníkům možnost přidat vlastní myšlenku. Kdo chce, může napsat přání na papír, svinout ho do malého svitku a vložit do jednoho z kamenů.
Přání, které se vydává s vodou
Rituál je založený na představě, že jarní voda odnese svitky říčním tokem až do oceánu a přání se pak může splnit. Tento příběh je třeba chápat jako symbolickou součást díla, nikoli jako ověřený přírodní jev. Právě spojení osobního přání s pohybem vody ale dává místu zvláštní atmosféru.
Návštěva proto nemusí být jen prohlídkou sochařské instalace. Člověk se na chvíli zastaví, přemýšlí, co by si chtěl přát, a vnímá přitom řeku, břehové porosty a louky v údolí. Kameny přání fungují jako galerie pod širým nebem, kde se umění neodděluje od okolní krajiny.
Druhé zastavení velké podyjské trasy
Kameny přání jsou druhým zastavením Kristkovy podyjské glyptotéky. Dlouhodobý projekt, který vzniká od roku 2005, sleduje tok Dyje od pramene Moravské Dyje přes českou, rakouskou a slovenskou krajinu až k soutoku Dyje a Moravy. Jednotlivá zastavení propojují sochařství s místem, říčním během a představou putování.
Na oficiálním autorském webu je popsáno deset zastavení a také jedenácté, záměrně utajené místo. Kameny u Starého Hobzí tak nejsou izolovanou kuriozitou, ale částí širší umělecké koncepce. O projektu vznikly také dokumentační a publikační materiály; česko-německá publikace vyšla v roce 2013 a anglická elektronická verze o několik let později.
Krátká procházka za obcí
Podle dostupných turistických popisů se ke Kamenům přání přijíždí ze Starého Hobzí směrem na Slavonice. U silnice před mostem se nachází odpočívadlo nebo prostor, kde lze podle místních popisů zaparkovat. Odtud vede přes louku a les pěšina k instalaci. Závěrečný úsek má mít přibližně 300 metrů, zatímco celé místo se v některých podkladech uvádí zhruba jeden kilometr od obce.
Je proto dobré počítat s nezpevněnou cestou a předem si ověřit aktuální stav pěšiny i možnosti parkování. Místo nemá pokladnu ani pravidelnou otevírací dobu a vstup je bezplatný. Dostupné katalogové informace ho považují za vhodné i pro děti a psy, nelze však automaticky předpokládat toalety, občerstvení, bezbariérový přístup nebo připravené papírky pro přání.
Okolí patří k ekologicky významnému údolí Moravské Dyje s říčními porosty, loukami a cennými stanovišti. Územně-plánovací podklady zde evidují lokální biocentra a regionální biokoridor. Kameny přání tak stojí na místě, kde se potkává současné umění s přirozeným rytmem řeky a klidnou krajinou Starého Hobzí.