Dvě náměstí, která vyprávějí o bohatství města
Jen málokteré české město nabízí tak souvislý renesanční celek jako Slavonice. Historické jádro tvoří především Horní náměstí a náměstí Míru, jejichž měšťanské domy dodnes připomínají dobu, kdy město prosperovalo díky obchodu a dálkové cestě mezi Prahou a Vídní.
Slavonice leží v Jihočeském kraji, zároveň jsou však nejzápadnějším městem Moravy. Jejich historie sahá nejméně do roku 1260, patrně ale navazuje na starší osadu u zemské stezky. Největší rozkvět přišel v 16. století. Právě tehdy získaly domy na obou náměstích podobu, která se ve velké míře dochovala dodnes.
Při procházce stojí za to dívat se nejen na celkový dojem, ale také na detaily. Fasády zdobí sgrafita, arkýře a kamenné portály, uvnitř se ukrývají mázhauzy a sklípkové klenby. Na výzdobě některých domů se podíleli mistři Leopold a Jörg Estreicherové. Historické centrum bylo už v roce 1961 prohlášeno městskou památkovou rezervací a dlouhodobá péče o něj přinesla Slavonicím také titul Historické město roku 2017.
Fresky, věž a klenba z EXPO 58
Jedním z nejzajímavějších interiérů je freskový sál v domě čp. 480 na náměstí Míru. Nástěnné malby s novozákonními výjevy pocházejí z druhé poloviny 16. století. Ve stejném domě lze obdivovat unikátní sklípkovou klenbu, jejíž prostorový odlitek se stal ústředním motivem československého pavilonu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.
Za návštěvu s průvodcem stojí také luteránská modlitebna v domě čp. 517 na Horním náměstí. Její freskový cyklus čerpá z Apokalypsy podle Zjevení svatého Jana. Dnes je součástí prostoru také expozice starého hospodářského nářadí. Cechovní sál v domě čp. 479, proslulý sgrafity, erby a malbami spojenými s cechem sladovníků, je podle aktuálních informací dočasně uzavřen kvůli rekonstrukci.
Dominantou města je kostel Nanebevzetí Panny Marie s městskou věží dokončenou v roce 1549. Na ochoz vede 144 kamenných a 32 dřevěných schodů. Výstup není dlouhý výlet, ale odměnou je pohled na střechy Slavonic i okolní krajinu. Vstup u věže připomíná erb cechu soukeníků, který její stavbu financoval.
Podzemí není pro každého, právě proto je výjimečné
Slavonické podzemí vzniklo pravděpodobně jako gotický odvodňovací systém související se zástavbou ze 13. století. Nečekejte rozlehlé sklepy, v nichž se pohodlně prochází vzpřímený člověk. Chodby mají průměrnou výšku kolem 1,5 metru a šířku přibližně 0,6 metru.
Prohlídky se konají s průvodcem a návštěvníci dostávají holínky, pláštěnku i baterku. K dispozici bývá kratší trasa dlouhá zhruba 130 metrů a delší okruh kolem 380 až 400 metrů. Nízké a úzké chodby mohou být fyzicky i psychicky náročné, proto nejsou vhodné pro každého, zejména pro osoby s výraznou klaustrofobií nebo omezenou pohyblivostí.
Za hradby: Pfaffenschlag a Česká Kanada
Slavonice jsou ideálním výchozím bodem pro poznávání České Kanady. Přírodní park v okolí Nové Bystřice a Kunžaku nabízí lesy, rybníky, žulové balvany a zvlněnou krajinu při hranici s Rakouskem. Výlet lze podniknout pěšky i na kole a spojit ho s návštěvou dalších míst, například Landštejna, Starého Města pod Landštejnem nebo Maříže.
Silný zážitek čeká v lese mezi Slavonicemi a Stálkovem. Pfaffenschlag je zaniklá středověká ves, kterou archeologové zkoumali v letech 1960 až 1971. Odkryli základy patnácti domů uspořádaných podél Slavonického potoka, pozůstatky mlýna a půdorys sídla, v němž mohlo žít až kolem sta lidí. Ves pravděpodobně vznikla ve druhé polovině 13. století a zanikla během husitských válek. Dnes tu nestojí zřícenina, ale kamenné základy rozptýlené v krajině – místo proto nejlépe funguje jako cíl pěšího nebo cyklistického výletu.
Pevnosti a památky s příběhem hranice
Přibližně dva kilometry od Slavonic se nachází pevnostní areál s jedenácti rekonstruovanými lehkými bunkry vz. 37. Naučná trasa měří asi 2,5 kilometru a přibližuje československé opevnění, mobilizaci v září 1938 i pozdější období studené války. Uvnitř jsou k vidění zbraně, periskopy, ventilátor a výstroj vojáků.
Dějiny pohraničí připomíná také Muzeum 20. století v bývalé městské sladovně. Slavonice byly po druhé světové válce součástí citlivého hraničního prostoru a od roku 1953 spadaly do hraničního pásma. Omezený rozvoj trval až do pádu komunistického režimu. Tato izolace městu přinesla mnoho obtíží, zároveň však patří k historickým souvislostem, které pomáhají vysvětlit zachování jeho urbanistické podoby.
Za městem stojí za pozornost také poutní kostel Božího Těla a svatého Ducha. V roce 2026 na něm pokračuje další etapa obnovy vnějšího pláště, plánovaná postupně do roku 2029. Slavonice tak nejsou jen krásnou kulisou minulosti, ale živým městem, které své památky stále opravuje a otevírá návštěvníkům.