U Sečské přehrady, severně od Hoješína, stojí sedm náhrobků vedle sebe jako malé lapidárium. Připomínají židovský hřbitov, který kdysi zabíral větší plochu, ale ve 20. století prošel stavebními úpravami i pokusy o likvidaci. Dnešní parkově upravené místo v Horní Vsi tak není dochovaným hřbitovem v původním rozsahu, přesto zůstává výraznou stopou zdejší židovské minulosti.
Komunita doložená už v 18. století
Židovské obyvatelstvo v Hoješíně je doloženo v 18. století. Podle regionálně-historického popisu zde fungovala také modlitebna v domě čp. 30, která zanikla při požáru v roce 1902. Jistější než některé starší příběhy o počátcích osídlení je právě existence komunity v 18. století.
Ne zcela jasné je také přesné stáří hřbitova. Některé údaje kladou jeho založení do poloviny 18. století, podrobnější historický popis však upozorňuje, že na starších mapách zachycen není, a jeho vznik proto spojuje spíše s počátkem 19. století. Pamětní deska uvádí rok 1810 a nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1814. Tyto údaje samy o sobě otázku založení definitivně neuzavírají, ale ukazují, proč je vhodné s přesnou datací zacházet opatrně.
Pohřebiště u vody
Židovská náboženská obec v Hoješíně zanikla roku 1890 a její členové byli přičleněni k obci v Chotěboři. Pravidelné pohřbívání skončilo koncem 19. století; poslední pohřeb se podle dostupných údajů konal roku 1919. Hřbitov však měl před sebou další proměnu.
Při budování Sečské přehrady v roce 1932 byla část pohřebiště navýšena a směrem k vodě zajištěna betonovou zdí. Zásah souvisel se stavebními úpravami v okolí přehrady. Historický popis zmiňuje také povodně a poškozování hřbitova návštěvníky, tyto okolnosti je ale třeba odlišovat od konkrétního zásahu při stavbě přehrady. Dnes je blízkost vody součástí charakteru místa: pietní prostor leží v krajině, kterou výrazně proměnila vodní nádrž.
Dvakrát ohrožený hřbitov
V roce 1962 byla zbořena část ohradní zdi i márnice a odstraněny některé náhrobky. Zásah se podařilo zastavit a hřbitov byl roku 1964 prohlášen kulturní památkou. Ochrana ale neznamenala, že jeho podoba zůstane zachována bez dalších zásahů.
V červnu 1980 byly náhrobky znovu odstraněny a uloženy do jámy poblíž pohřebiště. Práce se v září zastavily a místo následně dostalo podobu parku. Z původního souboru zde zůstalo sedm vybraných náhrobků a pamětní deska. Na čtyřech kamenech jsou nápisy pouze v hebrejštině, na třech v hebrejštině a němčině. Rozpoznatelné jsou mimo jiné letopočty 1864 a 1869.
Pietní zastavení v Horní Vsi
Malý počet dochovaných kamenů může svádět k rychlé návštěvě, jejich význam je ale právě v tom, co zastupují: zaniklou komunitu i hřbitov, jehož podoba se v průběhu desetiletí měnila. Parková úprava místo zklidňuje, zároveň však připomíná, že dnešní uspořádání není původním obrazem pohřebiště.
Pozemek byl roku 1999 navrácen Židovské obci v Praze; regionální zdroj uvádí, že obec hřbitov udržuje. Aktuální režim vstupu se může měnit a nebylo možné jej spolehlivě ověřit, proto je vhodné si před cestou zjistit případná omezení. Při návštěvě Sečské přehrady je Hoješínské pietní místo příležitostí zastavit se také u méně známé vrstvy historie zdejšího kraje.