Renesance obrácená k náměstí
Největší překvapení Staré pošty čeká návštěvníka přímo na Masarykově náměstí. Průčelí domu vystupuje z řady okolních měšťanských staveb a jeho dvě nad sebou umístěné arkádové lodžie vytvářejí výrazný prostorový prvek. Nejde jen o ozdobu fasády. Arkády dávají domu lehkost, hloubku a současně jej odlišují od ostatní historické zástavby náměstí.
Podle městských turistických materiálů vznikla stavba v roce 1563 z podnětu novojičínského purkmistra Ondřeje Řepy. Původní záměr měl počítat s orientací arkád směrem do dvora. Italští stavitelé je však obrátili k náměstí a ke slunci. Díky tomu se z domu stal jeden z nejpůsobivějších příkladů renesanční městské architektury v českém prostředí.
Stará pošta je dvoupatrový řadový měšťanský dům, dnes evidovaný jako objekt č. p. 32. Jeho součástí jsou také sklepy s valenými klenbami. Ty pocházejí z různých období, od pozdní gotiky přes renesanci až po baroko, a připomínají, že historie domu se neodehrávala pouze v reprezentativních patrech nad zemí.
Od měšťanského domu k poštovní stanici
Název Stará pošta souvisí s pozdějším využitím budovy. Fungovala zde dědičná pošta, která byla součástí provozu města v době, kdy cestování i předávání zpráv závisely na koňských povozech a pečlivě organizovaných trasách. Přesné vymezení poštovního provozu se v městských materiálech mírně liší: uvádějí se roky 1787 až 1852, případně 1788 až 1851.
Proměna domu v poštovní stanici přinesla stavbě nový význam. Z reprezentativního renesančního sídla se stal také bod, kde se potkávali cestující, poslové a lidé spojení s veřejným životem. Právě díky této funkci se Stará pošta dostala do příběhů spojených s evropskými dějinami přelomu 18. a 19. století.
Napoleonská stopa v Novém Jičíně
Městské turistické materiály připomínají, že v domě pobývali významní ruští vojevůdci a také car Alexandr I. Mezi uváděnými osobnostmi jsou generál Alexandr Vasiljevič Suvorov a maršál Michail Kutuzov. Stará pošta tak získává další rozměr: není pouze ukázkou renesančního stavitelství, ale také místem, které se v místní tradici spojuje s vojenským a politickým děním napoleonské éry.
U konkrétních dat jejich pobytu je ale namístě opatrnost, protože dostupné materiály je neuvádějí jednotně. Zajímavost proto spočívá především v samotné historické souvislosti. Nový Jičín ležel na důležitých cestách a jeho městské domy mohly v neklidné době sloužit jako zázemí pro významné návštěvníky i jejich doprovod.
Součást nejcennější části Nového Jičína
Stará pošta stojí v historickém jádru, které je městskou památkovou rezervací. Nový Jičín vyniká pravidelným náměstím s podloubími a souborem renesančních, barokních i klasicistních měšťanských domů. V rezervaci se nachází 54 kulturních památek a celé historické centrum získalo v roce 2001 titul Historické město roku.
Právě v tomto kontextu vynikne výjimečnost Staré pošty nejlépe. Není izolovanou památkou stojící mimo městský život, ale součástí souvislé historické scenérie. Z náměstí lze během krátké procházky pokračovat k novojičínské radnici, Žerotínskému zámku a dalším domům, které společně ukazují proměny města v průběhu staletí.
Dům, který žije i dnes
Budova neslouží jen jako připomínka minulosti. Působí v ní Městské kulturní středisko Nový Jičín a konají se zde výstavy i další kulturní akce. Konkrétní program a přístupnost jednotlivých prostor se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální informace před návštěvou.
Nejlepší první setkání se Starou poštou nabízí samotné Masarykovo náměstí. Z jeho prostoru vyniknou předsazené lodžie i způsob, jakým dům vystupuje před okolní zástavbu. Pro běžnou navigaci lze použít adresu Masarykovo náměstí 20, 741 01 Nový Jičín. Poté už stačí pokračovat pěšky a nechat na sebe působit jedno z nejpozoruhodnějších historických center Moravskoslezského kraje.