Jen málokterá pražská kulturní památka nabízí tak silné spojení mezi minulostí a současností. Ve Stavovském divadle se 29. října 1787 uskutečnila světová premiéra Mozartova Dona Giovanniho. Skladatel tehdy nestál pouze v hledišti – premiéru sám dirigoval. Historická scéna přitom není muzeem. Opera se v ní hraje dodnes a návštěvník může zažít Mozartovu hudbu v prostoru, pro který byla pražská premiéra určena.
Od Nosticova divadla k Mozartovi
Budova vznikla z iniciativy osvícenského aristokrata Františka Antonína hraběte Nostic-Rienecka. Základní kámen byl položen v roce 1781 a divadlo se slavnostně otevřelo o dva roky později Lessingovou hrou Emilia Galotti. Původně neslo název Hraběcí Nosticovo divadlo.
Klasicistní stavba podle plánů Antonína Haffeneckera patří k nejlépe dochovaným historickým divadelním budovám v Evropě. Její průčelí připomíná latinský nápis Patriae et Musis, tedy Vlasti a múzám. Interiér i komornější měřítko hlediště dodnes vytvářejí atmosféru, která se od velkých moderních operních domů výrazně liší.
Praha, která si Mozarta zamilovala
Mozartův vztah k Praze se začal výrazněji psát díky úspěchu Figarovy svatby. Zatímco ve Vídni opera velké nadšení nevyvolala, v Praze se setkala s mimořádným ohlasem. Mozart zde Figara osobně dirigoval 20. ledna 1787 a pražské přijetí ho přesvědčilo, že zdejší publikum jeho hudbě rozumí.
Do Prahy se skladatel vrátil v říjnu téhož roku se svou manželkou Constanze. Don Giovanni tehdy ještě nebyl dokončen. V Praze vznikaly mimo jiné části druhého dějství a předehra, zatímco Mozart pobýval také u manželů Duškových na Bertramce. Právě toto místo dnes připomíná jeho pražský pobyt jako Muzeum W. A. Mozarta a manželů Duškových.
Opera na libreto Lorenza da Ponteho spojuje komické i vážné polohy. Don Giovanni je zároveň svůdce, provokatér i člověk, který odmítá přijmout důsledky svého jednání. Tato víceznačnost pomáhá vysvětlit, proč dílo nezestárlo ani po více než dvou stoletích.
Tradice, která pokračuje na stejné scéně
Po pražské premiéře se Don Giovanni ve Stavovském divadle hrál s velkým úspěchem a podle Mozartova katalogu děl zůstal více než deset let pevnou součástí repertoáru. Při svém posledním pobytu v Praze v roce 1791 Mozart dokonce navštívil jedno z jeho představení. Ve stejném roce se zde uskutečnila také světová premiéra jeho opery La clemenza di Tito.
Stavovské divadlo však není významné pouze díky Mozartovi. V roce 1798 je zakoupili čeští stavové a začalo se používat označení Královské stavovské divadlo. Na scéně se hrálo německy, italsky i česky. Roku 1826 zde měl premiéru Dráteník Františka Škroupa, považovaný za první českou novodobou operu. V roce 1834 pak v divadle poprvé zazněla píseň Kde domov můj.
Divadlo se v roce 1920 stalo součástí svazku Národního divadla, po několik desetiletí neslo jméno Tylovo divadlo a historický název se vrátil na začátku 90. let. Podle Národního divadla jde o jediné místo na světě, kde Mozart osobně premiéroval jednu ze svých oper a kde se jeho dílo dodnes pravidelně uvádí.
Don Giovanni ve Stavovském divadle v roce 2026
Současná inscenace Dona Giovanniho v režii Alexandera Mørk-Eidema měla premiéru v srpnu 2021 a vznikla v koprodukci Národního divadla a Nationaltheater Mannheim. Tvůrčí tým pracuje s otázkou, zda je hlavní hrdina především nenapravitelný svůdce, rebel, provokatér, nebo spíše symbol. V inscenaci se objevuje také replika plastiky Anny Chromy Il Commendatore.
Představení trvá přibližně dvě hodiny a padesát minut včetně přestávky. Zpívá se v italštině a diváci mohou sledovat české a anglické titulky. Doporučený věk je 12 let; inscenace obsahuje výstřely a umělou krev.
Na pátek 28. srpna 2026 je podle aktuálního programu naplánováno představení od 19 hodin, v době přípravy článku však bylo vyprodané. Další reprízy jsou uvedeny od 1. září a také v říjnu a listopadu. Dostupnost vstupenek se může průběžně měnit, proto je vhodné ověřit aktuální program Národního divadla.
Stavovské divadlo najdete v centru Prahy mezi Železnou ulicí a Ovocným trhem. Představení lze spojit s procházkou přes Celetnou ulici, Stavovské náměstí a další historická místa Starého Města. Kdo chce poznat budovu i mimo večerní produkci, může využít komentované prohlídky, jejichž termíny a jazykové varianty se mění podle aktuální nabídky.