Na jednom místě tu lze sledovat několik staletí stavebního vývoje. Stránov u Jizerního Vtelna začínal jako středověká tvrz, proměnil se v gotický hrad a později v renesanční sídlo. Dnešní romantickou podobu získal při novorenesanční přestavbě na konci 19. století. Návštěva proto není jen výpravou do zámeckých interiérů, ale také malou lekcí z proměn šlechtického sídla.
Od tvrze k hradu a renesančnímu zámku
Stránov je poprvé připomínán roku 1429 jako středověká tvrz. V letech 1463 až 1468 ji Jaroš ze Sovojovic přestavěl na gotický hrad, který dostal jméno Nový Stránov. Hradní minulost dnes připomíná především věž a další části někdejšího opevněného areálu.
V 16. století se na panství vystřídali Berkové z Dubé, Karel z Biberštejna a Michal Slavata z Chlumu. Někdejší hrad se postupně přizpůsoboval pohodlnějšímu bydlení a získal renesanční podobu. K této etapě patří také arkády, které si návštěvníci mohou prohlédnout dodnes.
Další stavební zásahy přišly v barokní době za Jana Václava Příchovského z Příchovic. Z této vrstvy se dochovala například pískovcová kašna. V blízkosti zámku stojí také kostel svatého Václava z roku 1767. Zámecká zahrada, která k areálu dříve náležela, však zanikla.
Podoba, kterou vtiskl Stránovu Josef Schulz
Nejvýraznější proměna čekala zámek v letech 1890 až 1894. Marie z Valdštejna a Vartemberka si objednala novorenesanční přestavbu, jejíž projekt vypracoval architekt Josef Schulz. Stavbu vedl J. Mráz. Výsledkem je romantické sídlo s věží, arkádami a malebným celkovým působením, které dnes návštěvníci vnímají jako typický obraz Stránova.
V roce 1917 zámek koupil Josef Šimonek, prezident Škodových závodů a senátor. Šimonkovi na Stránově žili do znárodnění v roce 1950. Poté objekt sloužil jako dětský domov a v předzámčí sídlilo zemědělské družstvo. Poválečné využití se podepsalo na interiérech, které byly upravovány necitlivě a bez ohledu na jejich původní charakter.
Od roku 2003 je zámek opět v rukou rodu Šimonků. O rok později se poprvé ve své historii otevřel veřejnosti. Obnova interiérů i exteriérů pokračuje postupně, a návštěva tak nabízí nejen pohled na historickou architekturu, ale také připomínku dlouhého návratu památky k původnímu účelu.
Co čeká návštěvníky
Základní prohlídkový okruh vede interiéry, v nichž se vedle rekonstruovaných prostor a replik historického nábytku představuje také sál s gotickou kaplí. Zajímavým zpestřením je sbírka motýlů a brouků nebo kolekce historických kočárků a panenek. Nejde tedy o prohlídku zaměřenou pouze na architekturu; své si zde najdou i rodiny s dětmi.
Samostatně lze navštívit gotickou věž s vyhlídkou. Právě výstup na věž patří k nejpůsobivějším částem návštěvy, protože umožňuje vnímat zámek z jiné perspektivy než při procházení sály. Přístupné jsou také renesanční arkády a parkán.
Po prohlídce je možné zastavit se v zámecké kavárně, která funguje od roku 2013. Stránov navíc během roku pořádá tematické prohlídky, divadelní programy, adventní akce a další zážitkové večery. Režim návštěv se proto může měnit podle konkrétního programu.
Prakticky na výlet
Zámek leží v obci Jizerní Vtelno ve Středočeském kraji, přibližně mezi Mladou Boleslaví a Mělníkem. Autem se přijíždí od silnice I/16, přičemž placené parkoviště se nachází asi 200 metrů před zámkem. Kdo dává přednost veřejné dopravě, může využít vlakovou zastávku Krnsko a odtud pokračovat po žluté turistické značce. Autobusové spojení vede přes zastávku Jizerní Vtelno, Viadukt.
Podle aktuálních údajů pro sezonu 2026 bývá hlavní návštěvní doba o víkendech na jaře a na podzim, zatímco v červenci a srpnu se otevírá od úterý do neděle. Prohlídky s průvodcem začínají v celou hodinu a trvají přibližně 40 minut. Před cestou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu a program, zejména pokud se na zámku koná kulturní akce.
Stránov tak může být cílem samostatného výletu i zastávkou při poznávání Mladoboleslavska. Spojuje výraznou architekturu, čitelné vrstvy českých dějin a nabídku, která návštěvu přibližuje dospělým i dětem.