Nejzajímavější strašnické domy nevynikají pouze průčelím do ulice. Jejich součástí jsou také zahrady, verandy, oplocení, cesty a způsob, jakým stavba komunikuje s okolím. Právě v tom spočívá kouzlo zdejší vilové čtvrti: někdejší pole se na přelomu 19. a 20. století proměnila v obytné zahradní město, které dodnes ukazuje několik podob moderního bydlení.
Strašnice mají historii sahající nejméně do roku 1185. K výrazné urbanizaci však došlo až později, když se původně vesnická oblast začala rozvíjet jako součást Prahy. Vedle samostatně stojících vil vznikaly také domovní kolonie určené lidem s menšími finančními možnostmi. Výsledkem není jednotný architektonický celek, ale pestrá skladba staveb z různých období a pro různé společenské vrstvy.
Trmalova vila jako dům i zahrada
Nejvýraznější zastávkou je Trmalova vila ve Vilové ulici. Jan Kotěra ji postavil v letech 1902 až 1903 pro Františka Trmala, ředitele veřejné obchodní školy. Dům není ukázkou okázalého paláce, ale promyšleného rodinného bydlení, v němž se architektura domu a zahrady vzájemně doplňují.
Kotěra zde spojil secesní geometrickou ornamentiku s prvky anglické moderny a inspirací českou lidovou architekturou. Na vile upoutá polygonální rizalit, arkýř, hrázděné štíty, vikýře i vysoké komíny. Výrazným detailem je také malovaná dřevěná lomenice. Celek působí osobitě, přestože jednotlivé motivy nejsou samoúčelné.
Stejnou pozornost věnoval architekt zahradě. Navrhl ji současně s domem a její kompozici tvoří křivolaké cestičky, travnaté plochy a okrasné keře. Původní řešení doplňovala dřevěná hospodářská stavba a plaňkový plot. Obytné místnosti byly se zahradou propojeny mimo jiné verandami, což odpovídalo tehdejší představě zdravého a hygienického rodinného života. Zahrada tu není dekorací za domem, ale další obytnou částí domu.
Od rodinné vily k dostupnému bydlení
Osud Trmalovy vily připomíná, že ani reprezentativní stavby neměly neměnný život. Rodina Trmalových dům prodala už v roce 1911. Po druhé světové válce přešel pod národní správu a v roce 1950 se stal majetkem státu. V letech 1998 až 2001 prošel obnovou a restaurováním díky péči městské části Praha 10.
Dnes vila funguje jako Kotěrovo centrum. Nabízí expozici věnovanou Janu Kotěrovi, jeho tvorbě a podobě bydlení na počátku 20. století. Konají se zde také výstavy, přednášky a komentované prohlídky. Aktuální program a režim návštěv je vhodné ověřit předem; oficiálně uváděná adresa je Vilová 11.
Jiný model bydlení představuje Masarykova kolonie v ulicích U Hráze a Bylanská. Družstvo Jednota ji nechalo vystavět pro méně majetné občany a soutěžní návrh připravili Josef Gočár s Pavlem Janákem. Původně ji tvořilo dvacet domků. Nešlo o individuální vilu s velkou zahradou, ale o účelnější a dostupnější formu rodinného bydlení.
Kolonie je významná také tím, že jde o jedinou společnou realizaci dvojice Gočár–Janák. Geometricky pojaté fasády už předjímají pozdější rondokubismus. Původní charakter je podle dostupných popisů nejlépe patrný například u domů čp. 316, 318 a 319. Dochovaný soubor je však jen částí někdejší zástavby a některé fasády se v průběhu času proměnily.
Ulice jako učebnice architektury
Při procházce Strašnicemi se vyplatí nesoustředit jen na nejznámější dům. Zajímavé jsou také odstupy mezi stavbami, průhledy do zahrad, tvar parcel, ploty a vztah domů k ulici. Právě tyto zdánlivě drobné prvky ukazují, jak se měnila představa o komfortním městském bydlení.
Do širšího obrazu patří také kolonie Svobody, spojovaná s meziválečnou výstavbou v prostoru mezi ulicemi Na Vrších, Malá Bylanská a Pod Altánem. Dostupné podklady ji dávají do souvislosti s rondokubistickým výrazem a se širším souborem kolonií zasahujícím také na Vinohrady. Přesné datování a rozsah jednotlivých domů je však vhodné ověřit v odborných materiálech.
Strašnická procházka tak může začít u Trmalovy vily, pokračovat Vilovou ulicí a oblastí Nových vil a skončit u Masarykovy kolonie v Bylanské a U Hráze. Trmalovu vilu lze navštívit při komentovaných prohlídkách a kulturních programech, kolonie jsou přístupné z veřejného prostoru. U soukromých domů je samozřejmě třeba respektovat obyvatele. Strašnice se nacházejí v městské části Praha 10, v obci Praha, a jejich největší hodnota se odhaluje pomalou chůzí: od domu k zahradě, od fasády k ulici a od jednotlivého příběhu k celému vývoji čtvrti.