Richard Wagner tu podle vlastního vzpomínkového textu několik dní pobýval v hostinském pokoji, spal na slámě a po nocích se procházel po zřícenině zahalený v prostěradle. Právě Střekov si spojoval s rozpracováním koncepce tříaktové opery, kterou původně nazval Venušina hora. Z hradu se tak stal nejen působivý výletní cíl, ale také místo spojené s jedním z nejzajímavějších příběhů evropského romantismu.
Od mýtnice k mohutné pevnosti
Střekov vznikl na počátku 14. století z rozhodnutí krále Jana Lucemburského. Stavba měla chránit důležitou labskou obchodní cestu do Německa, kontrolovat plavbu a vybírat clo. Výstavbou byl pověřen Pešek z Veitmile, který získal do léna pozemky i samotnou skálu. V pramenech se hrad objevoval také pod německým názvem Schreckenstein.
Přesný rok založení se v dostupných údajích liší, a proto je bezpečnější mluvit o období kolem let 1316 až 1318. Jisté je, že poloha nad řekou dávala hradu značný strategický význam. Střekov nebyl jen sídlem svého držitele, ale především kontrolním bodem nad labským údolím.
Architektonicky zaujme rozdělením na dvě části, které spojuje obloukový most nad přírodním příkopem. Dochovala se část paláce, výrazná válcová věž, menší vstupní věž, půlkruhové bašty a úseky hradeb. Podle provozovatele patří zdejší bašty, budované po francouzském vzoru, k nejstarším příkladům tohoto typu obrany v Čechách.
Válečné škody a rod Lobkowiczů
Po roce 1479 přešel hrad ke Glacům ze Starého Dvora. Ti opravili opevnění a areál rozšířili. V roce 1563 Střekov koupil Václav Popel z duchcovské větve Lobkowiczů. Později se hrad stal součástí dědictví Adama Havla z Lobkowicz a roku 1615 přešel do majetku roudnické větve rodu, s nímž je spojen dodnes.
Strategická poloha však znamenala také opakované vojenské zásahy. Během třicetileté války se na Střekově vystřídala císařská, saská a švédská vojska. Další poškození přineslo obléhání za sedmileté války, kdy proti sobě stanuly rakouská a pruská armáda. Jak vojenský význam hradu slábl, jeho pevnostní funkce ustupovala chátrání.
Romantická zřícenina s výhledem na řeku
V 19. století se Střekov proměnil v oblíbené místo básníků, malířů a hudebníků. Zřícenina na skále, řeka hluboko pod ní a široké labské údolí přesně odpovídaly představám romantické doby. Hrad navštěvovali Johann Wolfgang Goethe, Karel Hynek Mácha a další umělci. S Goethem se dodnes spojuje hodnocení zdejšího výhledu jako jednoho z nejkrásnějších v Evropě; jde však o tradované, respektive provozovatelem uváděné svědectví, nikoli o ověřený přesný citát.
Wagnerův příběh je podobně přitažlivý, ale stojí za to oddělit doložené skutečnosti od pozdější legendy. Jeho pobyt na Střekově v roce 1842 a popis nočních procházek vycházejí z jeho vlastního vzpomínkového textu. Hrad mohl být jedním z inspiračních podnětů pro jeho tvorbu, nelze však tvrdit, že zde přímo zkomponoval celého Tannhäusera. Děj této opery se odehrává na hradě Wartburg a vychází ze středověkých legend. Střekov se s ní spojuje především prostřednictvím Wagnerovy atmosférické inspirace a konceptu Venušiny hory.
Co čeká návštěvníky dnes
Prohlídka nabízí dochované opevnění, věž i zbytky palácových prostor. Historii přibližuje expozice s kresbami a fotografiemi, replikami zbraní a rytířské zbroje a také dřevěným trojrozměrným modelem celého komplexu. V dolním nádvoří bývá přístupná galerie s krátkodobými výstavami.
Největším lákadlem zůstává krajina. Z hradu je vidět Labe, jeho údolí i proměněná okolní krajina Ústí nad Labem. Výlet lze zakončit na terase restaurace Wágnerka, jejíž název připomíná slavného návštěvníka. Pod hradem se nachází Masarykovo zdymadlo, významná technická památka, která s hradem vytváří působivý kontrast středověkého opevnění a moderního vodního díla.
Památka, která se stále obnovuje
Střekov není zakonzervovanou kulisou bez dalšího vývoje. V červnu 2026 skončilo restaurování gotických kamenných ostění oken a vstupních portálů v horních partiích dolního paláce. Práce za necelých 1,3 milionu korun probíhaly pod dohledem památkářů a jejich cílem bylo především historické prvky stabilizovat a zachovat, nikoli vytvořit nový kámen. Šedesát procent nákladů pokryla dotace Ústeckého kraje. V budoucnu se plánuje také stabilizace opěrného pilíře budovy v podhradí.
K hradu se dá z centra dojít po Labské stezce kolem zdymadla a dále po žluté turistické trase. Zajímavou alternativou je cesta od Větruše přes naučnou stezku Větruše–Vrkoč a okolí Vaňovského vodopádu. Trasa k hradu zahrnuje stoupání, schody a nerovný historický terén, takže pevná obuv je praktickou volbou. Otevírací doba i provoz občerstvení se mění podle sezony; před cestou je proto dobré ověřit aktuální informace u provozovatele.