Jen málokterá česká zřícenina působí tak výrazně jako Střekov. Hrad se zvedá na pravém břehu Labe, přibližně sto metrů nad řekou, a jeho silueta je nepřehlédnutelnou dominantou jižního okraje Ústí nad Labem. Z hradních vyhlídek se otevírá pohled na široké Labské údolí, plavební provoz i Masarykovo zdymadlo, které leží přímo pod skalním masivem.
Královská stráž nad labskou cestou
Střekov vznikl na počátku 14. století, pravděpodobně kolem roku 1316 za vlády Jana Lucemburského. První písemná zmínka pochází z roku 1319, kdy hrad jako královské léno držel Pešík z Veitmile. Jeho poloha nebyla zvolena náhodně. Hrad měl dohlížet na plavbu po Labi a kontrolovat obchodní cestu, která vedla směrem do Německa. Vedle obranné funkce tak plnil také úlohu strážní a celní stanice.
Areál se skládá ze dvou částí, které spojuje obloukový most vedený nad přírodním příkopem. Už samotné řešení příchodu připomíná, že Střekov nebyl pohodlným sídlem, ale strategickým bodem v obtížně přístupném terénu. K nejvýraznějším pozůstatkům patří mohutná válcová věž, menší věž u vstupu, zbytky paláce, půlkruhové bašty a hradní kaple. Podle správce hradu mohou být bašty budované podle francouzského vzoru prvním příkladem tohoto typu opevnění v Čechách. Jde však o interpretaci, nikoli o nesporně doložený fakt.
Zkáza, války a návrat romantiky
Hrad v průběhu staletí často měnil majitele. V roce 1563 jej získal Václav Popel z duchcovské větve Lobkowiczů a od roku 1615 byl spojen s roudnickou větví tohoto rodu. Výrazně jej poškodila třicetiletá válka, kdy se v jeho zdech střídala císařská, saská a švédská vojska. Další rány přišly za sedmileté války v letech 1756 až 1763. V polovině 17. století byl Střekov popisován jako spálený a zbořený.
Po dlouhém úpadku se na hrad obrátila pozornost až s romantickým zájmem o zříceniny. Od počátku 19. století zde probíhaly opravy a kolem roku 1810 vznikl v areálu hostinec. V letech 1911 až 1912 zahájil Zdeněk Lobkowicz rozsáhlejší rekonstrukce a hrad se postupně otevíral turistům. Po první světové válce jej Lobkowiczové pronajali Klubu českých turistů. Po konfiskacích během nacistické okupace a komunistického režimu se Střekov po roce 1989 vrátil do soukromého vlastnictví rodu Lobkowiczů.
Výhled, který přitahoval umělce
Střekov nebyl jen vojenským bodem a později výletním cílem. Jeho poloha sehrála roli také v romantickém umění 19. století. Hrad navštěvovali malíři Adrian Ludwig Richter a Ernst Gustav Doerell, básník Karel Hynek Mácha i skladatel Richard Wagner. Výhled ze Střekova bývá tradičně spojován také s Johannem Wolfgangem Goethem, který jej měl označit za jeden z nejkrásnějších v Evropě.
Wagnerův pobyt na hradě je podle tradice spojován s inspirací k opeře Tannhäuser. Není proto nutné hledat na Střekově jediný konkrétní „Wagnerův pokoj“ nebo místo, kde by skladatel dílo přímo vytvořil. Zajímavější je samotná atmosféra: dramatické skály, řeka sevřená údolím a kontrast středověké zříceniny s moderní vodní stavbou pod ní.
Co čeká návštěvníky dnes
Prohlídka představuje dochované části hradu, mezi nimi Rytířský sál, válcovou gotickou věž, kapli a hradní palác. Historická expozice doplňuje prohlídku replikami zbraní a zbroje, uměleckými kresbami, dobovými fotografiemi a dřevěným modelem celého komplexu. V dolním nádvoří funguje galerie, do níž se vstup neplatí a kde se objevují výstavy umělců z regionu i širšího okolí.
Na hradě lze návštěvu prodloužit posezením v restauraci Wágnerka s terasou nad Labem nebo v Bistru Kovárna. Během sezony se konají také tematické akce, večerní prohlídky a programy pro rodiny. Pravidelné Pohádkové neděle ukazují, že Střekov nemusí být jen zastávkou pro milovníky dějin, ale i cílem pohodového rodinného výletu. Aktuální termíny a provozní dobu je vhodné před cestou ověřit, protože se mění podle sezony.
Výlet, který nekončí u hradní brány
Střekov se dobře kombinuje s poznáváním okolí. Pod hradem stojí Masarykovo zdymadlo, vybudované v letech 1923 až 1936. Plavební komora, elektrárna a další části vodního díla vytvářejí se středověkým hradem pozoruhodný obraz dvou různých epoch. Po Labské stezce lze pokračovat k dalším místům v okolí, například k protilehlému skalnímu útvaru Vrkoč nebo k Vaňovskému vodopádu. Zajímavou možností je také trasa mezi Větruší a Vrkočem.
K hradu se přichází po historických komunikacích a schodech, takže návštěva není bezbariérová a vyžaduje jistý krok. Odměnou je však místo, kde se na malém prostoru potkávají dějiny obchodu, válečné zvraty, romantická kultura, technická památka i živá krajina kolem Labe.