Na krátkou dobu se do Svitav vrací jeden z nejzajímavějších mincovních nálezů spojených s městem. Svitavský stříbrný poklad tvoří 4 347 mincí, z nichž naprostou většinu představují stříbrné ražby. Ve Svitavském muzeu bude celý soubor vystaven od 29. srpna do 13. září 2026. Návštěvníci tak dostanou vzácnou příležitost vidět nález pohromadě, nikoli jen několik vybraných exemplářů.
Našel se při opravě domu na náměstí
Příběh pokladu začal v roce 1955 při stavebních pracích v měšťanském domě čp. 29 na dnešním náměstí Míru. Dělníci jej objevili během rekonstrukce a instalace potrubí. Mince byly původně ukryté ve třech dřevěných soudcích či džberech. Nádoby se postupem času částečně rozpadly, samotný obsah však zůstal zachován. Celkem váží více než 23 kilogramů.
Po nálezu se soubor dostal do péče Moravského zemského muzea v Brně, kde je uložen dodnes. Do Svitav se nyní vrací teprve podruhé. Poprvé si jej mohli lidé prohlédnout krátce po objevu, v roce 1956. Současná výstava je součástí oslav 770 let od první písemné zmínky o Svitavách a patří k hlavním kulturním událostem jubilejního roku.
Střední Evropa v jednom mincovním souboru
Hodnota pokladu nespočívá pouze v množství stříbra. Výjimečný je především svou celistvostí a pestrým složením. Nejmladší mince pocházejí z roku 1830, takže peníze byly ukryty nejdříve tehdy. Přesný okamžik ale neznáme.
Nejstarší ražby připomínají vládu Leopolda I., Josefa I. a Karla VI. Jádro souboru tvoří hlavně stříbrné dvacetkrejcary z druhé poloviny 18. století a počátku 19. století. Zastoupeny jsou také mince Marie Terezie, Josefa II. a Františka II. a ražby z řady německých zemí. Vedle saských, pruských, bavorských nebo württemberských mincí se v nálezu objevují také ražby z dalších tehdejších politických celků.
Poklad tak působí jako drobný, ale názorný otisk středoevropského oběhu peněz. Do Svitav se dostávaly mince různých panovníků a zemí, které lidé používali v každodenním obchodě. Právě směs ražeb může návštěvníkům přiblížit, jak pestrý byl peněžní provoz v regionu před vznikem moderního jednotného měnového systému.
Kdo peníze ukryl?
Okolnosti ukrytí zůstávají největší záhadou. Dům, v němž byl soubor nalezen, bývá spojován s bohatým svitavským řezníkem a pivovarníkem Bayerem. Jde však o pravděpodobnou souvislost, nikoli o definitivně potvrzenou identitu člověka, který peníze uschoval.
Nejasný je také důvod. Mohlo jít o ochranu majetku před krádeží, ale v úvahu připadají i neklidné události 19. století. Historici zmiňují například epidemii na Moravě kolem roku 1835, revoluční rok 1848 nebo prusko-rakouskou válku v roce 1866. Žádná z těchto možností však nebyla prokázána. Jisté je pouze to, že se pro peníze nikdo nevrátil.
V době ukrytí šlo přibližně o 1 460 až 1 500 zlatých, tedy o značný majetek. Dobová kupní síla se přirovnává k desítkám krav. Přesný přepočet na dnešní peníze ale nedává smysl; důležitější je představa, že nešlo o běžnou drobnou úsporu.
Čtyři tisíce kusů, každý zvlášť
Výstava nabídne celý soubor, jeho instalace proto nemůže napodobit efektní obraz mincí vysypaných ze soudků. Z numismatických a evidenčních důvodů je každý kus vystaven samostatně a opatřen vlastním inventárním číslem. Pro muzeum to znamená náročnou práci s více než čtyřmi tisíci předměty.
Pro lepší prohlídku připravilo muzeum také patnáct zvětšených nebo upravených ukázek. Ty upozorňují na detaily ražeb i na stopy používání. Na jednom z trojkrejcarů je například patrné opotřebení z oběhu. Výstava proto není jen přehlídkou drahého kovu, ale také setkáním s předměty, které skutečně procházely rukama lidí.
Krátká návštěvní příležitost
Svitavské muzeum sídlí v Máchově aleji 293/1. Výstava potrvá od soboty 29. srpna do neděle 13. září 2026, a je proto dobré návštěvu neodkládat. Aktuální otevírací dobu a vstupné je vhodné před cestou ověřit u muzea, protože krátkodobá výstava může mít odlišný režim.
Poklad lze spojit i s prohlídkou dalších expozic, například Labyrintu svitavských příběhů, Historie praní nebo výstavy Hledání hvězdy Davidovy. K tématu je připravena také odborná přednáška Dagmar Grossmannové z Numismatického oddělení Moravského zemského muzea. Její termín je však podle různých programových podkladů uváděn rozdílně, proto je třeba jej před návštěvou ověřit přímo u pořadatele.