Hrad Svojanov nedaleko Poličky má dvě výrazné tváře. Zvenčí působí jako pevnost ze středověku, uvnitř však ukrývá také sídlo přestavěné v klasicistně-empírovém stylu. Právě toto neobvyklé spojení historických vrstev patří k jeho největším zajímavostem. K nim se přidávají příběhy o zazděných ženách, dětských kostrách a krvavých otiscích rukou.
Královská pevnost nad důležitou cestou
Přesné datum založení Svojanova není známé. Hrad vznikl pravděpodobně někdy mezi lety 1250 až 1265 a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1287, kdy se objevuje pod německým názvem Fürstenberg či Vurstenberc. Jeho úkolem bylo střežit obchodní stezku mezi Brnem a Litomyšlí a zároveň historickou hranici mezi Čechami a Moravou.
V nejstarší době souvisel s vládou Přemysla Otakara II. Po jeho smrti se stal královským věnným majetkem královny Kunhuty. Ta na Svojanově žila se svým druhým manželem Závišem z Falkenštejna, který byl roku 1290 popraven pod hradem Hluboká. Význam Svojanova potvrzuje i Karel IV. Ten jej ve svém návrhu zákoníku Maiestas Carolina z roku 1355 zařadil mezi hrady, které neměly být prodány ani zastaveny. Zákoník však nakonec nevešel v platnost.
Od gotické pevnosti k empírovému sídlu
Výraznou proměnou prošel hrad kolem roku 1470. Tehdy vznikl vnější pás opevnění a také dům zbrojnošů, původní ubytovna hradní posádky. Protože později sloužil především hospodářským účelům, nebyl tolik přestavován jako jiné části areálu. Zachoval si proto řadu původních prvků a dnes patří k nejcennějším dochovaným stavbám Svojanova.
V 16. století přibyl renesanční palác Trčků z Lípy. Z jeho zbytků se dochovaly fragmenty psaníčkových sgrafit, restaurované v letech 2015 až 2017. Hrad poškodil požár v roce 1569 a další ničivý požár vypukl 4. května 1842. Právě po něm následovala přestavba v letech 1843 až 1844, která vtiskla hlavnímu paláci dnešní klasicistně-empírovou podobu. V jeho jádru přitom zůstalo zdivo původního raně gotického paláce.
Dominantou areálu je válcová věž Hláska, vysoká 26 metrů. Směrem k přístupové cestě má ostrý břit, jenž měl pomáhat odrážet střely útočníků. Hradby jsou místy široké až osm metrů a z vnější strany je doplňuje soustava parkánů a obranných bašt.
Kateřiny mezi historií a pověstí
Nejtemnější část svojanovské tradice tvoří příběhy několika Kateřin. Podle jedné pověsti byla Kateřina z Lichtenburka kvůli vztahu s hradním kovářem zaživa zazděna do hradeb. Kováře měl čekat trest smrti. Vyprávění získalo další vrstvu po nálezu ženské kostry při prorážení nové brány v roce 1805. Není však doloženo, že ostatky patřily právě této hradní paní.
Jiný příběh vypráví o malé Kateřině, dceři majitele Jiřího Heislera. Děvčátko mělo zahynout po pádu lešení při stavebních pracích a před smrtí zanechat na zdi krvavé otisky rukou. Podle legendy se otisky po přemalování znovu objevovaly a po hradě se zjevoval dětský stín. Pro tyto nadpřirozené prvky ale není k dispozici nezávislé ověření.
Také zprávy o zazděných dětských kostrách je třeba vnímat opatrně. Tradice mluví o nálezech pozůstatků několika dětí ve zdech brány, okolnosti jejich uložení však nejsou jisté. Svojanov proto nabízí pozoruhodný příklad toho, jak se skutečné stavební nálezy mohou v průběhu času propojit s pověstmi.
Co návštěvník na Svojanově uvidí
Empírový okruh přibližuje život na hradě ve druhé polovině 19. století. Prochází kuchyní, spižírnou, jídelnou, salony, ložnicemi i dětským koutem. Pozornost přitahují kachlová kamna a iluzivní nástropní výmalby. Gotický okruh vede sklepením, expozicí pověstí, mučírnou, lapidáriem a domem zbrojnošů. K vidění jsou zbraně a zbroj z druhé poloviny 15. století, historické stolní hry, klasicistní dveře z Poličska i kroužková košile sestavená z 16 000 kroužků.
Za návštěvu stojí také venkovní areál s Hláskou, parkány a hradbami. Součástí je hradní zahrada, jejíž dnešní podoba není dokladem středověkého uspořádání, ale moderním dílem volně inspirovaným historickými zahradami. Po revitalizaci v letech 2024 až 2025 ji tvoří užitková část s bylinkami, okrasná část a malý sad.
Hrad, který žije i dnes
Svojanov vlastní od roku 1910 město Polička. Po období chátrání, požárech a změnách správy se hrad postupně dočkal rozsáhlé obnovy, jejíž hlavní etapa probíhala v letech 2008 až 2013. Dnes se zde konají koncerty, divadelní a šermířská vystoupení, slavnosti i noční prohlídky.
V sezoně 2026 se návštěvnická nabídka rozšiřuje například o další kovové sochy Martina Košňara. Připravována je také interaktivní výstava Království včel a bylin. Praktický režim, ceny a termíny akcí se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před cestou. Hrad leží v městysi Svojanov v údolí Křetínky a nabízí také restauraci i ubytování přímo v areálu.