Ještě před vznikem dnešní podoby kostela zněl ve Svratce zvon, který pamatuje pozdní středověk. Zvon Panna Maria, označovaný také jako Maria, byl ulit roku 1480 a ve zvonici se dochoval dodnes. Na jeho povrchu je jeden řádek nápisu psaného gotickými písmeny. Podle dostupných údajů přežil jako jediný z původních zvonů pozdější rekvizice, a stal se tak jedním z nejvýraznějších historických svědků města.
Kostel s kořeny ve 14. století
Kostel svatého Jana Křtitele je ve Svratce bezpečně připomínán už k roku 1350. Jeho nejstarší podoba byla pravděpodobně gotická a dřevěná. Podle tradovaného výkladu měl být kostel během husitských válek vypálen. Z původní stavby se dodnes připomínají například dvě drobná okénka na jižní straně.
Ve zdivu se dochoval také sanktuář, tedy výklenek určený k uchovávání Nejsvětější svátosti. K cenným starším prvkům patří rovněž sedile a kamenná kropenka z doby před rokem 1600. Nejde o okázalé detaily, které by návštěvníka upoutaly na první pohled, právě ony však pomáhají číst dlouhý příběh stavby.
Ve druhé polovině 16. století prošel proměnou presbytář. Stará dřevěná loď byla následně roku 1788 odstraněna a o rok později vznikla přestavbou v zásadě dnešní podoba kostela. K původnímu presbytáři přibyla nová loď, nový presbytář a sakristie. Kruchta byla rozšířena v roce 1815 a východní předsíňka vznikla roku 1860.
Samostatná zvonice a její nejstarší hlas
Největší pozornost v areálu zasluhuje samostatně stojící zvonice. Její spodní část odborný výklad spojuje přibližně s obdobím kolem roku 1600. Některé údaje ale připouštějí i možnost, že může být stejně stará jako samotný kostel. Datování proto není zcela jednotné. Jisté je, že její dřevěné patro bylo obnoveno v roce 1790.
Stavba přitom nesloužila pouze zvonům. Její přízemí fungovalo až do roku 1947 jako márnice. Dnes ve zvonici visí vedle historického zvonu Maria také zvony Jan a Václav, které byly zavěšeny 27. srpna 1972. Odlili je Rudolf a Květa Manouškovi ze Zbraslavi. Společně tak vytvářejí zvukovou paměť místa, v níž se potkává pozdní středověk s druhou polovinou 20. století.
Interiér ukrývá několik vrstev historie
Současná podoba kostela je výsledkem především pozdně barokní přestavby, interiér však nabízí i mladší umělecké a řemeslné vrstvy. Hlavní oltář pochází z roku 1891 a vytvořil jej pražský řezbář J. Krejčík. Zdobí ho sochy svatého Jana Křtitele a svatého Cyrila a Metoděje. Obraz patrona kostela na oltáři namaloval J. Novotný z Vysokého Mýta v roce 1840.
Návštěvníka může zaujmout také pseudorenesanční kazatelna, keramická křížová cesta nebo varhany z roku 1955. Zvenčí je stavba popisována jako zděný jednolodní orientovaný kostel s obdélnou lodí, zúženým polygonálně uzavřeným presbytářem a patrovou sakristií. Vstupní portál je pískovcový a zakončený půlkruhem.
Zastavení v centru Svratky
Ke kostelu přirozeně patří také jednopatrová fara z roku 1790. Spolu se zvonicí a okolním areálem vytváří výrazné sakrální místo v ulici Kostelní. Kostel získal novou šindelovou střechu v roce 2002, k její obnově přispěli místní obyvatelé, samosprávy, podniky i stát.
Areál je vhodným zastavením při poznávání Svratky a výletech do Žďárských vrchů. Kostel ani zvonice nemusí být mimo bohoslužby běžně přístupné, proto je rozumné ověřit si aktuální možnosti návštěvy u Římskokatolické farnosti Svratka. Pro orientaci lze využít adresu Kostelní 1. Kdo se sem vydá, neměl by hledat jen výraznou stavbu, ale také drobné stopy minulosti: gotická okénka, starý sanktuář a především zvon Maria, který ve Svratce připomíná dobu vzdálenou více než pět set let.