Ve špici soutoku Vltavy a Lužnice stojí nenápadná, ale pozoruhodná stavba: zděná pilířková boží muka s nikami, oplechovanou stříškou a železným křížem. Místní je někdy označují jako Semeneckou kapli, kaplí však nejsou. Památkově chráněný objekt patří k takzvanému týnskému typu božích muk a pravděpodobně vznikl někdy mezi druhou polovinou 18. a první polovinou 19. století.
Právě tady se setkávají dva velké jihočeské toky. Lužnice přitéká jako pravostranný přítok Vltavy, která má v místě vyšší průměrný průtok, zatímco Lužnice odvádí vodu z většího povodí. Výsledná scenérie je však méně divoká, než by se u přirozeného soutoku dalo čekat. Hladinu i okolní břehy ovlivňuje vzdutí vodních děl Orlík a Kořensko, a podoba místa se proto může měnit podle vodního stavu.
Boží muka mezi vodou a legendou
O původu božích muk se nedochoval přesný rok ani jednoznačné vysvětlení. Turistické materiály je tradičně spojují se svatým Janem Nepomuckým, patronem lidí spojených s vodou, a s ochranou před povodněmi. Jisté je, že stavba prošla celkovou opravou v roce 2000 a její čtvercový půdorys měří přibližně 134 centimetrů na každé straně.
K místu se váže také pověst o skupině zlodějů či lapků, kteří měli být u soutoku dopadeni a popraveni. Jde o místní tradici, nikoli o spolehlivě doloženou historickou událost. Dnes boží muka fungují především jako výrazný orientační bod v krajině, kde se drobná sakrální památka potkává s širokou vodní hladinou. Zaujala také filmaře a objevila se ve filmu Kameňák.
Z Týna přes Semenec až k řece
Nejlépe popsaný pěší výlet začíná u přístaviště v centru Týna nad Vltavou. Trasa měří přibližně osm kilometrů a vede po červené značce přes Alej Míru k rozhledně Semenec. Odtud pokračuje po žluté značce přes místo U Masáka k soutoku a zpět se lze vydat lesní stezkou Semenec. Počítat je třeba se stoupáním k rozhledně a následným sestupem k řece, jinak jde o nenáročný výlet kombinující městské, zpevněné, lesní i polní úseky.
Rozhledna Semenec vznikla ve 30. letech 20. století na místě staršího dřevěného pavilonu. Betonová stavba je vysoká zhruba pět metrů a nabízí výhled na Týn, Vltavu i okolní údolí. Nedaleko se nachází Přírodovědné muzeum Semenec, které návštěvu rozšiřuje o expozice rostlin, hornin a zkamenělin, vodní hřiště, paleonaleziště, stezku naboso nebo včelařský koutek. Otevírací dobu a vstupné je vhodné předem ověřit, protože se řídí sezonou.
Krajina s pravěkou minulostí
Okolí soutoku není zajímavé jen vodou a výhledy. Ve starší době bronzové zde existovala významná osada a archeologické nálezy z této lokality jsou uloženy v Městském muzeu Týn nad Vltavou. Samotné místo osídlení se dnes nachází pod hladinou vodních děl; podle aktuálního stavu vody ho překrývá vzdutí Orlíku nebo Kořenska.
Na protějším břehu Vltavy leží Neznašov. K návštěvě láká zámek, kostel Nejsvětější Trojice, pohřební kaple rodu Berchtoldů i naučná stezka Za neznašovským kohoutem s vyhlídkami. Po pravé straně při pohledu po proudu Vltavy navazuje Přírodní památka Lužnice. Chráněny jsou zde mimo jiné biotopy a populace velevruba tupého, piskoře pruhovaného a vydry říční.
Pěšky, na kole nebo po vodě
Soutok je součástí širší Stezky Vltavy, která vede z Českých Budějovic přes Hlubokou nad Vltavou, Purkarec a Týn až ke Kořensku. U soutoku lze podle možností pokračovat proti proudu Lužnice. Napojení nabízí také Stezka údolím Lužnice mezi Bechyní a Týnem; přes Koloděje nad Lužnicí a místo U Masáka je to k soutoku přibližně půl kilometru.
Jinou perspektivu nabídne vyhlídková plavba z týnského přístaviště. Lodě podle aktuálního provozu, počasí a výšky hladiny míří k soutoku, ke Kořensku nebo dále přes plavební komoru Hněvkovice. Krátká plavba k soutoku trvá orientačně kolem třiceti minut, konkrétní termín je však nutné ověřit předem.
Výlet lze prodloužit také o zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí nebo o delší trasu Na Onen Svět, která z Týna vede údolím Lužnice přes Bechyni, Stádlecký most a Milevsko až k osadě Onen Svět. Samotný soutok tak může být krátkým cílem na několik hodin i zastavením na vícedenní cestě krajinou Vltavotýnska.