Tesařovská kaple vznikla za pouhých několik měsíců a dodnes patří k nejvýraznějším stavbám Kořenova. Bělostná osmiboká modlitebna s centrální věžičkou stojí na vyvýšenině v nadmořské výšce přibližně 710 metrů. Díky poloze je dobře viditelná v krajině a spolu s okolním hřbitovem vytváří místo, které spojuje architekturu, historii pohraničí a atmosféru Jizerských hor.
Modlitebna postavená svépomocí
Evangelíci z Tesařova a okolí se před vznikem vlastní kaple scházeli od roku 1903 u chaty Zvonice. Původně uvažovali o větším novogotickém kostele, takový záměr však přesahoval jejich finanční možnosti. Rozhodli se proto pro menší a úspornější stavbu, která by přesto poskytla místní komunitě důstojný prostor k bohoslužbám.
Základní kámen byl položen 20. května 1909. Stavbu tehdy místní evangelíci zvládli převážně vlastními silami a už 20. října téhož roku se konalo slavnostní vysvěcení. Za přibližně pět měsíců tak na svahu vznikla kaple, která se stala přirozeným centrem zdejšího náboženského života.
Rané dílo významného architekta
Autorem návrhu byl berlínský architekt Dr. Otto Bartning. V době vzniku kaple mu bylo teprve pětadvacet let, později se však zařadil mezi důležité osobnosti evangelické sakrální architektury. Tesařovská stavba patří k jeho raným realizacím a zaujme především jednoduchým, soustředěným půdorysem.
Osmiboké uspořádání není jen zajímavým detailem zvenčí. Kaple působí kompaktně a její prostor je přizpůsoben společnému shromáždění. Podle obecních informací má také dobrou akustiku, takže se v ní konají komorní koncerty a programy duchovní hudby. S Bartningovým návrhem souvisí i evangelický kostel v rakouském Dornbirnu. Ten byl vysvěcen v roce 1931 jako větší a mírně upravená kopie tesařovské kaple.
Horský hřbitov a proměny pohraničí
Ke kapli neodmyslitelně patří hřbitov, který vznikl v roce 1911. Povolení k pohřbívání však úřady vydaly až v roce 1913, tedy poté, co zde byly pohřbeny dvě dcery místního truhláře Ulmana. Dnes jde o jedno ze tří veřejných pohřebišť na území Kořenova; další se nacházejí v Polubném a Příchovicích.
Osud kaple odráží složité dějiny zdejšího pohraničí. Po roce 1945, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva, ztratila část své původní funkce. Sakrální stavba však nezanikla. V současnosti je spojena s tradicí Jednoty bratrské a Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické. Funguje jako kazatelská stanice sboru Jednoty bratrské v Železném Brodě.
Výlet za kaplí i výhledy
Tesařovská kaple je dobrým cílem pro krátkou vycházku v okolí Kořenova. Z centra obce k ní vede modrá turistická trasa dlouhá přibližně dva kilometry. Od kaple se otevírají pohledy směrem k rozhledně Štěpánka a ke Krkonoším, takže návštěvu lze spojit s dalšími místy v Jizerských horách.
Exteriér je podle obecních informací přístupný celoročně. Do interiéru se lze dostat při vybraných kulturních akcích, během bohoslužeb nebo po předchozí domluvě. V sezoně, zpravidla od začátku června do konce září, se zde konají ekumenické bohoslužby obvykle v neděli dopoledne. Aktuální termíny a možnosti prohlídky je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit.
Při návštěvě hřbitova je třeba zachovat pietu a počítat s tím, že parkování přímo u kaple může být omezené. Zajímavou podobu získává místo po setmění, kdy bývá kaple nasvícena reflektory a stává se výrazným orientačním bodem v krajině. Nejlépe tak vynikne její dvojí charakter: je památkou připomínající minulost zdejší komunity a zároveň živým místem, které stále slouží setkávání lidí.