Nový Dvorecký most, stárnoucí Libeňské soumostí a historický železniční most na Výtoni představují tři velmi odlišné kapitoly pražského stavitelství. Právě jejich srovnání nabídne přednáška Pražské mosty přes Vltavu – mostní thriller, která se uskuteční 22. října 2026 v Divadle Dobeška.
Dvorecký most jako současná tvář města
Dvorecký most propojuje Podolí a Zlíchov a do pražské mapy přinesl nové spojení přes Vltavu. Slavnostně otevřen byl 17. dubna 2026. Samotné zprovoznění mostu ale neznamenalo okamžité dokončení všech úprav v okolí – podmostí a navazující plochy mohly ještě během roku zůstávat částečně staveništěm.
Stavba měří 337,5 metru, široká je 16,5 metru a vyniká bílým betonem. Její výraz je spojován s odkazy na kubismus a brutalismus, tedy s architektonickými směry, které jsou pro Prahu charakteristické. Návrh vzešel z architektonicko-konstrukční soutěže, do níž bylo v roce 2017 přihlášeno 45 návrhů. Dvorecký most tak není jen novou dopravní spojnicí, ale také ukázkou toho, jak může veřejná stavba utvářet obraz současného města.
Libeňský most a cena meziválečné modernizace
Libeňský most je součástí rozsáhlejšího Libeňského soumostí mezi Holešovicemi a Libní. Jeho hlavní část vznikla v roce 1928, v době, kdy se Praha rychle rozšiřovala a potřebovala novou infrastrukturu. Spolu s tehdejším Trojským mostem byl otevřen 29. října téhož roku.
Historická konstrukce byla vybudována jako železobetonový most z prostého betonu bez železné výztuže. Řešení odpovídalo tehdejším stavebním standardům, zároveň však přispělo k dnešním technickým problémům. Soumostí proto v minulosti čelilo dopravním omezením a připravuje se jeho rozsáhlá rekonstrukce.
Komplikovanost situace ukázal také stav objektu označovaného jako inundační most X656. Ten byl v lednu 2024 z bezpečnostních důvodů uzavřen a následný monitoring doporučil jeho demolici namísto podepření. Příběh Libeňského mostu tak není pouze otázkou památkové ochrany. Jde také o hledání hranice mezi zachováním historické konstrukce, bezpečností a potřebami dnešní dopravy.
Železniční most pod Vyšehradem
Železniční most na Výtoni spojuje Smíchov s Vyšehradem a slouží vlakům, pěším i cyklistům. Jeho historie sahá k Pražské spojovací dráze, která propojila dnešní hlavní nádraží se Smíchovem a výrazně ovlivnila rozvoj železniční dopravy napříč městem.
Původní most z roku 1871 měl pět polí a délku 296 metrů. Dnešní konstrukce ji v roce 1901 nahradila a má tři pole o délce přibližně 298,4 metru. Po obou stranách jsou zavěšené chodníky široké 1,8 metru. Most je tak nejen technickou památkou, ale také každodenně využívanou součástí městského prostoru.
Právě výtoňský most dobře ukazuje, jak složité může být rozhodování o historických stavbách. Je třeba zohlednit jejich kulturní a technickou hodnotu i nároky současné železniční dopravy. Budoucí podoba řešení proto zůstává samostatným tématem a nelze ji zaměňovat s historií dnešní konstrukce.
Večer, který propojí techniku s příběhem Prahy
Každý z trojice mostů představuje jinou epochu. Dvorecký most je novostavbou, která přináší současný architektonický jazyk a nové městské spojení. Libeňský most připomíná ambiciózní meziválečnou výstavbu i obtížnou péči o stárnoucí infrastrukturu. Železniční most na Výtoni zase spojuje dědictví průmyslové éry s nároky dnešního provozu.
Přednášku uvedou Václav Hvízdal, David Vávra a Radek Šíma, autor Dvoreckého mostu. Téma tak slibuje pohled nejen na konstrukční řešení, ale také na architekturu, urbanismus a rozhodování o podobě veřejného prostoru. Mosty v tomto pojetí nejsou pouhými cestami z jednoho břehu na druhý – jsou výraznými městskými symboly.
Praktické informace
Kdy a kde: čtvrtek 22. října 2026 od 19:00, Divadlo Dobeška, Jasná I 1181/6, Praha 4 – Braník.
Vstupné: program divadla uvádí cenu 200 až 250 Kč. V době přípravy článku byla akce označena jako vyprodaná, dostupnost se však může změnit a je vhodné ji před návštěvou ověřit přímo u pořadatele.
Večer lze spojit s pozdější procházkou po pražských nábřežích a pozorováním různých typů mostních konstrukcí. Jednotlivé stavby ale neleží u Dobešky ani u sebe natolik blízko, aby tvořily jednu krátkou pěší trasu. U Dvoreckého mostu je navíc vhodné předem ověřit stav přístupových cest a okolních ploch.