Jen přibližně dva kilometry nad soutokem Trnavy a Želivky stojí vodní dílo, které má dvojí tvář. Vodní nádrž Trnávka vznikla především z praktického důvodu – zachycuje splaveniny přinášené řekou, aby se nedostávaly do vodárenské nádrže Švihov. Pod hrází se však nachází také sportovní areál, který z tohoto místa udělal důležitý bod českého vodního slalomu.
Pro návštěvníka tak Trnávka není jen další přehradou v krajině Vysočiny. Nabízí pohled na promyšlenou vodohospodářskou stavbu, okolní přírodu i prostor, kde se voda mění v náročnou závodní dráhu.
Nádrž postavená kvůli čistotě vody
Vodní dílo Trnávka bylo vybudováno v letech 1977 až 1981 a do provozu uvedeno právě v roce 1981. Jeho hlavním úkolem je zachytit materiál, který řeka přináší, ještě předtím, než se voda dostane do nádrže Švihov na Želivce. Ta patří k významným zdrojům pitné vody, a Trnávka je proto součástí širšího vodohospodářského systému v povodí Želivky.
Samotná nádrž má zatopenou plochu přibližně 98 hektarů a objem 6,68 milionu metrů krychlových. Hráz je přímá zemní konstrukce dlouhá v koruně 200 metrů a vysoká zhruba 19 metrů nad dnem údolí. K vodnímu dílu patří také spodní výpusti, bezpečnostní přeliv, odpadní štola a vývar. Nejde tedy o pouhé rozšíření říčního koryta, ale o technicky vybavenou stavbu s přesně stanovenou funkcí.
Na koruně hráze se neprochází
Trnávka může při pohledu z okolí působit jako místo vybízející k procházce po hrázi. Provozní komunikace na její koruně však není určena k průjezdu ani ke vstupu veřejnosti. Návštěvu proto není vhodné plánovat jako výlet po hrázi s vyhlídkovou trasou.
Nejzajímavější zážitek poskytuje spíše kombinace okolní krajiny, pohledu na vodní dílo a návštěvy sportovního prostoru pod hrází. Kdo chce místo poznat v širších souvislostech, může výlet spojit s obcí Želiv, která leží nedaleko a nabízí vlastní historické i krajinné zajímavosti.
Pod hrází začíná svět vodního slalomu
Výraznou součástí Trnávky je umělá slalomová dráha pod hrází. Voda zde neprotéká přirozeným říčním korytem, ale prostorem upraveným tak, aby vznikaly peřeje, proudy a vracáky vhodné pro závodní jízdu. Trať je určena především zkušeným paddlerům a řadí se k nejobtížnějším tratím svého druhu.
Na Trnávce se konají závody ve vodním slalomu, raftingu i sprintu R4. Lokalita hostí významné domácí i mezinárodní sportovní podniky a v roce 2026 se zde uskutečnil program spojený s mistrovstvím České republiky, Českým a Evropským pohárem a připomínkou tří desetiletí závodění na této trati.
Pro běžného návštěvníka je důležité vědět, že nejde o klidný rekreační kanál pro začátečníky. Případné volné ježdění či trénink se řídí aktuálním provozem areálu, vodním stavem a kalendářem závodů. Množství vody v nádrži může sportovní využití výrazně ovlivnit, proto je vhodné ověřit podmínky předem.
Technické dílo s vlastním energetickým využitím
Trnávka ukazuje, že vodní stavby nemusí sloužit jedinému účelu. Kromě zadržování splavenin a sportovního využití se zde průtok pod dílem využívá také energeticky. V roce 1997 byla vybudována malá vodní elektrárna; podle dostupných podkladů ji tvoří dvě Bánkiho turbíny s instalovaným výkonem 165 kilowattů.
Do širší soustavy na Želivce patří také nádrže Němčice a Sedlice. Při výletu je proto dobré rozlišovat názvy: Trnávka leží na řece Trnavě, zatímco vodárenská nádrž Švihov se nachází na Želivce. Označení „vodní nádrž Želiv“, které se objevuje v některých turistických materiálech, může být v tomto ohledu zavádějící.
Trnávka je zajímavá právě tím, že spojuje několik vrstev na jednom místě. Pro vodohospodáře představuje ochranu důležitého zdroje vody, pro vodáky náročnou závodní trať a pro výletníka možnost nahlédnout do fungování technického díla v krajině u Želivi. Jen je potřeba počítat s tím, že nejde o klasický areál s volně přístupnou hrází ani o ověřenou koupací lokalitu.