V lese jihozápadně od Pitína se ukrývá památník, který spojuje historii druhé světové války s klidnou krajinou Bílých Karpat. Místo známé jako U Rumuna připomíná rumunské vojáky, kteří se podíleli na osvobození obce, a zároveň slouží jako válečný hrob. Nevede k němu silnice ani výrazné turistické zázemí. Právě díky tomu působí setkání s pomníkem velmi osobně.
Pitín přivítal osvoboditele 1. května
Pitín byl osvobozen 1. května 1945. Rumunské jednotky postupovaly ke vsi od prostoru Skalky, Pitínského vrchu, Nivky a Lánů. Do obce přicházeli vojáci v ranních a dopoledních hodinách a místní obyvatelé je vítali.
Samotný Pitín se přitom nestal dějištěm přímé velké bitvy. Německé jednotky obec během noci opustily a ustoupily směrem na Hrádek a Slavičín. Válečné události však zanechaly stopy v její infrastruktuře: byla poškozena železnice a vyhozen do povětří silniční most u dnešní mateřské školy. Pomník v lese tak připomíná osvobození, které proběhlo bez bojů přímo v obci, ale rozhodně ne bez obětí.
Válečný hrob v lesním svahu
Na místě měl 1. května 1945 kolem poledne zahynout neznámý rumunský voják. Podle některých badatelských pramenů však v katastru Pitína padli dva rumunští vojáci a oba byli pohřbeni na svahu Pitínského vrchu. Jisté je, že hroby nebyly exhumovány a udržován je pouze jeden z nich.
Dodnes proto není zcela jasné, zda se pod pomníkem nacházejí ostatky jednoho muže, nebo obou vojáků. Neurčitost není důvodem význam místa zmenšovat. Naopak připomíná, jak snadno mohou v krajině zůstat pohřbení lidé, jejichž jména, poslední cesta i přesný osud se už nepodaří zjistit.
Kdo k Pitínu dorazil?
V regionálních materiálech se objevuje označení 21. rumunské pěší divize, jinde se hovoří o vojácích 21. rumunského pluku pod vedením důstojníka Rudé armády. Bez dalšího archivního ověření proto není vhodné jednu z těchto variant pokládat za definitivní. Podstatné však zůstává, že osvobození Pitína se pojí s rumunskými jednotkami, jejichž podíl na konci války na jihovýchodní Moravě bývá ve veřejném povědomí méně známý.
Pomník U Rumuna tak není jen připomínkou vojenské operace. Je také dokladem toho, že konec války měl v jednotlivých obcích odlišnou podobu. Někde se bojovalo přímo v ulicích, jinde vojáci přišli až po ústupu německých jednotek. I v takovém případě ale mohli lidé padnout v okolní krajině a zůstat v ní navždy.
Výlet k pomníku vede od rozhledny
Nejjednodušší přístup vede od rozhledny Na Skalce u Bojkovic. Po lesní cestě je třeba vydat se směrem na Lokov a Žítkovou a po několika stech metrech sledovat odbočení označené šipkou doleva. Pomník leží od rozhledny méně než jeden kilometr. Pro navigaci lze využít souřadnice 49.0259383 N, 17.8522856 E.
Místo je volně přístupné, ale nachází se v lesním svahu. Hodí se proto pevná obuv a opatrnost za deště, v zimě nebo při blátivém počasí. Návštěvu lze spojit s rozhlednou Na Skalce a procházkou krajinou kolem Pitínského vrchu. Zážitek není založený na monumentální stavbě, ale na kontrastu tichého lesa a vědomí, že právě zde se před osmdesáti lety uzavíral jeden z nejtragičtějších příběhů evropských dějin.
O paměť pečují místní
Pomník a jeho okolí dlouhodobě udržují členové Sdružení bojkovských skeptiků. K místu se před Silvestrem koná také každoroční pochod. Tyto aktivity ukazují, že paměť na osvobození není odkázána pouze na jednorázová výročí nebo oficiální ceremonie. Přetrvává díky lidem, kteří se o zapomenutý kout starají a připomínají jeho význam dalším návštěvníkům.
U Rumuna je proto zajímavým cílem pro každého, kdo chce poznávat české regiony nejen prostřednictvím známých památek. V lesním terénu tu lze objevit příběh osvobození, stopu rumunských vojáků i válečný hrob, který dodnes klade více otázek, než na kolik dokáže odpovědět.