Největší zajímavostí Muzea vojenské historie a Staroměstska není jen jeho sbírka, ale také místo, kde sídlí. Muzeum najdete v budově č. 2 bývalých pevnostních kasáren na jižním okraji Starého Města. Návštěvník tak nevstupuje do běžné městské výstavní síně, ale do areálu, který sám vypráví část vojenských dějin zdejšího kraje.
Kasárna vznikala kvůli opevnění hranic
Areál začal vyrůstat v krizových letech první republiky v souvislosti s budováním československého pohraničního opevnění. Začátek stavby je v historických materiálech města uváděn v červnu 1938, tedy v době, kdy se republika připravovala na možné ohrožení hranic. Před Mnichovskou dohodou však kasárna nebyla dokončena v celém plánovaném rozsahu.
Počítalo se celkem se třinácti objekty. Součástí komplexu měla být velitelská a společenská budova, kuchyně s jídelnou, ubytovny mužstva, skladiště i objekt určený pro pohonné hmoty. S areálem souvisel Strážní prapor XII československé armády, ustavený 15. září 1937. Později se sem armáda vrátila také po válce. Posádkové velitelství zde vzniklo v roce 1946 a následně v areálu působilo skladové oddělení, jehož činnost ve Starém Městě skončila až na konci roku 2001.
Od legionářů k armádní technice
Hlavní část muzea přibližuje několik důležitých etap československých vojenských dějin. Návštěvníci se setkávají s příběhem československých legií, s prvorepublikovým stálým opevněním na Staroměstsku z let 1935 až 1938 a s osvobozením Československa v roce 1945. Výstava tak propojuje širší dějiny státu s konkrétním místem v podhůří Králického Sněžníku.
Muzeum se zároveň zaměřuje na dějiny československé armády a její techniku z různých období. Mezi uváděnými exponáty jsou například obrněný automobil Tatra OA vz. 30, nákladní vozy Praga RN, Tatra 141, Tatra 805 a Tatra 148, legendární Praga V3S nebo sovětské a československé obrněné prostředky BRDM-2RCH a OT-65 FÚG. Sbírku doplňují také vozy UAZ, ZIL 131 a další technika. Právě rozdílnost exponátů ukazuje, jak se armáda během 20. století měnila.
Knihovna, čítárna a paměť Staroměstska
Součástí muzea je také vojenská knihovna s čítárnou. Její záběr sahá od témat spojených s husitskými válkami přes vznik Československa až po dějiny československé armády. Pro zájemce o vojenskou historii tak návštěva nemusí skončit prohlídkou techniky a výstavních prostor. Knihovna nabízí další možnost, jak se ponořit do širších souvislostí.
Za vznikem muzea stojí sdružení Staroměstští patrioti. Jeho práce připomíná nejen velké události národních dějin, ale také historii místní posádky a samotného areálu. Právě v tom spočívá hodnota muzea pro návštěvníky, kteří chtějí poznávat Česko mimo hlavní turistické trasy: vojenské dějiny zde nejsou odtržené od konkrétní krajiny a města.
Dvě muzea v jednom areálu
Při plánování návštěvy je důležité rozlišit dvě instituce, které působí v bývalých kasárnách. Muzeum vojenské historie a Staroměstska sídlí v budově č. 2. Vojenské muzeum Staré Město v budově č. 11 je samostatné zařízení a věnuje se především opevnění a československé armádě. Expozice ani návštěvní režim těchto muzeí proto nelze automaticky zaměňovat.
Návštěvu lze dobře spojit s výpravou za objekty československého opevnění ve Staroměstské pevnostní oblasti. V okolí se nacházejí další připomínky obranného systému budovaného v letech 1935 až 1938, takže muzeum může sloužit jako vhodný úvod k poznávání celého regionu.
Muzeum na adrese Hanušovická 351 má podle uváděných informací otevřeno zejména o víkendech a státních svátcích, návštěva ve všední den je možná po předchozí telefonické dohodě. Protože se údaje vztahují k různým muzeím v areálu a mohou se měnit, vyplatí se termín předem ověřit u provozovatele. Odměnou je setkání s vojenskou historií v prostředí, které její atmosféru nepředstírá, ale uchovává ji přímo ve svých zdech.